Lucie Bílá je za životní kopance ráda
Zpěvačka, herečka, podnikatelka. To vše je Lucie Bílá (57), žena, která si šla za svým, i když jí mnoho lidí házelo klacky pod nohy.
První kroky ke své hudební kariéře udělala tenkrát ještě Hana Zaňáková (7.4.1966, Otvovice) už na základní škole, kde zpívala jako sólistka ve sboru. Tam ji vybrala tehdejší učitelka. "Ona mě poprvé postavila před diváky, bylo mi sedm let a bylo to v místním kulturním domě. Zpívala jsem Černé oči, jděte spát a nikdy nezapomenu na ten pocit. Vím, kde seděla moje maminka, co jsem měla na sobě, ten pocit strašného strachu, že se na mě lidé dívají," vzpomínala mnohonásobná slavice na své pěvecké začátky.
Hannig ji vytáhl od šicího stroje
Prožila si vzestupy a pády, chuť zpívat ji ale nikdy neopustila. K velké popularitě jí v polovině osmdesátých let minulého století pomohla píseň Neposlušné tenisky, kterou jí složil producent Petr Hannig. Ten ji také přejmenoval z Hany Zaňákové na Lucii Bílou a slibně nastartoval kariéru popové zpěvačky.
Názory producenta a zpěvačky se však rozcházely. "Vydržela jsem to tři čtvrtě roku. Peťa Hannig to se mnou myslel tak, že si mě na pět let vytáhne od šicího stroje, nabídne mě publiku, zvláště třeba vojenskému, a pak mě zase k tomu šicímu stroji vrátí. To se mu trošku vymklo z ruky," smála se Lucie po letech.
Těžké období
Bílá ukončila spolupráci s Hannigem a nastalo šest let úpadku. "Neměla jsem kde bydlet, živila se tím, že jsem háčkovala límečky a prodávala je do butiků, šila jsem košile komediantům, které se prodávaly na poutích," líčila období, kdy se jí sen stát se zpěvačkou začal vzdalovat. I přesto je prý za životní kopance ráda.
"Chválabohu, že jsem se pak zastavila a že jsem si těch šest let prošla. Díky tomu nikdy nezpychnu, neusnu na vavřínech a nebudu brát věci jako samozřejmost," nechala se slyšet dnes velmi úspěšná zpěvačka a podnikatelka Lucie Bílá.
