Cestovní únava: tipy, jak se jí vyhnout

Dlouhé cesty, změna času i prudké teplotní rozdíly dokážou organismus unavit ještě dřív, než dorazíte na místo. Tělo reaguje na cestovní zátěž citlivě - zpomalený oběh, suchý vzduch, narušený rytmus a studená klimatizace vytvářejí kombinaci, která se často projeví únavou, bolestí hlavy nebo malátností.

Tři nejčastější potíže provázející cestování mají společného jmenovatele: organismus musí fungovat v podmínkách, které nejsou přirozené. Zajímavé je, že už krátká změna prostředí zvyšuje hladinu stresových hormonů, protože mozek vyhodnocuje cestu jako sérii drobných mikrozátěží. Přidává se i tzv. environmentální únava - tělo reaguje na neustálé přechody mezi různými prostory, zvuky a světelnými podmínkami, což vyčerpává víc, než si cestující uvědomují.

Zpomalení po cestě

Dlouhé sezení, minimum pohybu a suchý vzduch vytvářejí prostředí, ve kterém se tělo rychle unaví. Krevní oběh se zpomaluje, svaly tuhnou a hlava reaguje na teplotní změny během přesunů. Únava se často projeví až po příjezdu - organismus dohání zátěž, kterou během cesty potlačoval. Typické jsou ztuhlost, malátnost, bolesti zad nebo pocit »přehřáté« hlavy, zvlášť když se přidá nepravidelné jídlo a cestovní stres. Pomáhá lehké oblečení, pravidelné pití a mírné protažení během cesty. Po příjezdu se hodí krátký odpočinek a doplnění tekutin, aby se tělo rychleji vrátilo do běžného režimu.

Jet lag

Při přeletech přes časová pásma se tělo ocitne v jiném rytmu, než na který je zvyklé. Vnitřní hodiny řídí spánek, bdělost i trávení, ale nedokážou se přenastavit během několika hodin. Organismus stále funguje podle původního času, zatímco okolí je o několik hodin jinde. Světlo, hlavní signál pro nastavení rytmu, přichází v jinou dobu, než tělo očekává - proto se objevuje nespavost, ranní únava, podrážděnost nebo příliš brzké probouzení. Jet lag bývá výraznější při cestách na východ, kdy se den »zkracuje«. Pomáhá postupné přizpůsobení se místnímu času, lehké jídlo, dostatek tekutin a krátký pobyt na denním světle. Po příletu je vhodné vyhnout se dlouhému spánku během dne - krátká procházka a pravidelný režim jídla adaptaci urychlí.

Klimatizace

Na cestách je často nezbytná, ale tělo na ni reaguje citlivě. Studený vzduch  vysušuje sliznice, ochlazuje nos i krk a nutí organismus přepínat mezi dvěma teplotními režimy. Prudké přechody mezi venkovním horkem a chladem zatěžují dýchací cesty i oběhový systém, takže se objevují bolesti hlavy, malátnost nebo pocit nachlazení, přestože venku panuje tropické počasí. Sliznice ztrácejí přirozenou ochrannou vrstvu a jsou náchylnější k podráždění. Problém zhoršuje dlouhé sezení v autě či letadle, kde proud studeného vzduchu míří přímo na obličej nebo krk. Pomáhá nastavit klimatizaci jen o několik stupňů níž než venkovní teplotu, pravidelně pít a vyhnout se přímému foukání. Když vyjdete z klimatizovaného prostoru do horka, je vhodné na chvíli zpomalit a dopřát tělu čas, aby se teplota vyrovnala postupně.