Alena Mihulová kvůli nešťastnému dětství touží, aby ji lidé milovali

Dlouhé noci strávené v samotě na internátu, kam se poprvé dostala v pouhých dvou letech, a rychle utíkající víkendy, kdy si ji rodiče brali domů. Takové bylo dětství Aleny Mihulové (51) a ovlivňuje ji dodnes.

Už jako dvouletou holčičku dala maminka poprvé Alenu Mihulovou na internát. Pracovala totiž na směny na dráze a nemohla malé dítě přes týden hlídat. "Byla jsem moc malá na to, aby mě nechala na starosti tatínkovi jako mou starší, tehdy už osmiletou a tím pádem samostatnější sestru. Prošla jsem internátní jesle, pak školku a dost dlouhou dobu jsem tak strávila i na základní škole. Byla jsem takové víkendové dítě - o víkendech doma hýčkané," vzpomínala Alena Mihulová.

Jako malá holčička se vyrovnávala jen těžko s tím, když se po víkendu měla opět vrátit na internát. "Myslím, že jsem plakala, vztekala se, prosila, chvíli jsem byla hodná, chvíli zlobivá. Zkoušela jsem, co by mohlo fungovat, aby mě tam neodvezli. Ale to už mi bylo asi tak pět let. Víc si nevybavuji. Co je ale zasunuté v podvědomí, to je smutek," prozradila pro web ona.idnes.cz herečka.

Dodnes cítí, že na ni má netradiční dětství plné samoty vliv, ačkoliv nikdy nepochybovala o lásce svých rodičů vůči své osobě. "Mám neustálou touhu po tom, aby mě lidé milovali. Takovou, jaká jsem. Možná víc než ostatní potřebuju tenhle pocit jistoty," svěřila se Alena Mihulová.