Žádný velký kutil to není, ale Josef Dvořák opravuje i nemožné!
Herec Josef Dvořák (76) není typický kutil, ale spíše opravář amatér. Rád něco vylepšuje, spravuje, ale ne vždy se mu to podaří. Před lety zkusil i vymalovat, avšak po počátečním nadšení se ve finále nestačil divit. Na svůj malířský výtvor nebyl vůbec hrdý.
Herec neposedí. "Pořád něco dodělávám, vylepšuju a do všeho jdu s vervou, i když to neumím. Když zkrátka vidím, že něco potřebuje opravit, pustím se do toho. Je to takový klasický styl - pokus omyl," charakterizuje sám sebe Josef, který i o prázdninách uváděl se svým souborem představení S Pydlou v zádech a Čochtan vypravuje. S každou takovou další zkouškou šikovnosti se prý zároveň učí a zdokonaluje. S válečkem v ruce to však evidentně nezvládl.
Sólo pro váleček
Bylo to v době, kdy získal svůj první byt v paneláku. Při pohledu na dveře dostal totiž nápad, jak interiér nového bytu vylepšit. Jeho představa spočívala v tom, že udělá kolem rámu dveří tenký proužek válečkem, čímž kouzlo dveří maximálně zvýrazní.
Do realizace svého nápadu se pustil s přítelem Jindrou, synem malíře pokojů, kterému se tato originální myšlenka zamlouvala. Kamarád přinesl otcovo náčiní, namíchal oslnivou barvu a pustili se do práce. Výsledek byl zajímavý, a tak majitel bytu usoudil, že by ten pruh mohl být klidně širší. Stalo se.
Potom přidali ještě jeden a nakonec vymalovali válečkem celou stěnu. Po ní následovaly i ty zbývající a po několika hodinách ovládl váleček celý byt. Barevných odstínů zvolili víc, a když se výsledkem své práce náležitě pokochali, odešli na pivo.
"Vzájemně jsme se ujistili, že po zaschnutí se celkový estetický dojem ještě umocní," vzpomíná Dvořák. Po několika půllitrech usoudili, že barva by už mohla být dostatečně suchá, a nedočkavě se vrátili do bytu. "Něco tak strašného jsem nikdy potom již neviděl," vzpomíná herec na otřesný výsledek malířské akce a ještě dnes se tomu směje.
