Vlastimil Korec: Měl jsem vždycky štěstí

Dalo by se bez nadsázky říct, že herec a moderátor Vlasta Korec (46) je dítě štěstěny. Cokoli si v životě usmyslel, to se mu vždycky povedlo dotáhnout do zdárného konce. A to jak v pracovním, tak i v soukromém životě. S manželkou Magdalenou (43) má dvě spokojené děti, Magdalenku (9) a Vlastíka (6), a nestěžuje si ani po pracovní stránce. Nově na televizi Barrandov uvádí soutěžní pořad ANO nebo NE a čeká ho také účinkování ve dvou muzikálech. A aby toho adrenalinu náhodou neměl málo, rád se ve volném čase projede terénním autem. SEDMIČCE prozradil, proč se dal na hereckou dráhu, jak zvládá nečekané situace a zda by si troufl ještě na dalšího potomka.

Vlasto, minulý týden jste měl narozeniny. Jak jste je oslavil?
Oslavil jsem je prací. Ráno jsem byl v rádiu, odpoledne točil Českou tajenku. Do pracovního procesu jsem vyjel tak v sedm, v devět začal vysílat, ve dvanáct skončil v rádiu a Českou tajenku jsme začali točit v jednu, takže jsem byl volný okolo deváté večer...

Takže neproběhla ani slavnostní večeře?
Večeře proběhla, ale ještě předtím a s rodinou. Byli jsme u moře, kde jsme si dali dobrou večeři a při té příležitosti si řekli, že slavíme moje narozeniny. Když už jsme u toho... Nevím, jestli je ještě co slavit. (smích)

Zatím se vás to ještě pár let netýká, ale bojíte se padesátky?
To je strašné číslo! Když ho někdo řekne, úplně se orosím. Připadám si tak o dvacet třicet let mladší. Asi se toho čísla děsím. Když mi bylo čtyřicet, dělal jsem velkou oslavu, opravdu obrovskou trachtaci, přišel mi tehdy popřát i Karel Gott. Krájel mi dort, a když mi gratuloval, pronesl: "Vlasto, nebojte, teď to teprve začíná." Takže budu doufat, že tím dalším číslem, které třeba za pár let přijde, se to ještě posune někam dál.

Máte dvě děti. Dokážete si představit, že byste měl ještě třetí?
Určitě ano. Potřebuji mít prostor pro svoje koníčky, proto musím mít velmi tolerantní ženu; klidně bych se nebránil třem čtyřem dětem. Ale zase ta logistika je tak složitá, že na to už by asi nezbyl čas. Nicméně kdyby ten dar z nebes přišel, nehněval bych se.

Jdou Madlenka a Vlastík ve vašich stopách?
Naopak. Jakmile jsou tázáni na veřejnosti nebo jsou taženi mnou či manželkou na veřejnost, když mají třeba gratulovat babičce, stydí se. Moje děti jsou absolutní opak mě. Jsou nejraději v hledišti, dívají se, a když na ně ukážu, tak se schovávají.

K čemu mají tedy sklony?
Moje dcera je vášnivou golfistkou, dokonce už má první poháry z turnajů. A Vlastík teď žije ve svém virtuálním světě hry Minecraft. Pochopitelně hraje také tenis, plave, sportuje, hraje si, takže tam zatím vůbec nevíme. Ale nedávno mi řekl, že by chtěl být youtuberem. Tak jsem si řekl, panebože, jenom to ne! (smích)

Děti už chodí do školy. Jak jim to jde?
Zatím se rozkoukávají, takže si myslím, že to je všechno v pořádku. Malá už je ve čtvrté třídě, sice teď měnila školu, ale stále ji ten proces baví, i když je to náročné. Jsou to bojovníci po mamince i po tatínkovi, takže se se vším korektně v rámci pravidel umí poprat.

Jak vzpomínáte na svá školní léta?
Když se mě na tohle někdo zeptá, nikdy bych nevrátil ani den, ani hodinu. Žiji svůj život se svými chybami, úspěchy i neúspěchy. Nikdy bych neměnil. Tak to prostě je, protože ono když se to vrátí, může to být ještě horší - nebo třeba taky lepší. Já jsem za ten život, který žiju, velmi rád. A co se týče školy, ať to byla základka, konzervatoř, nebo JAMU, měl jsem štěstí. Na spolužáky, kantory, vždycky jsem si školu užíval. Na základce jsem byl dítě zlobivé, ale protože jsem recitoval, tak mi všechno odpustili. Na konzervatoři jsem začal žít divadlem a parta, která byla se mnou okolo divadla, byla skvělá. Už jsem začal točit první filmy, dělal televizní práci. A na JAMU jsme nastoupili do muzikálu. Studovali jsme, hráli jsme, zpívali, tancovali a pak jsem šel rovnou do muzikálu Jesus Christ Superstar, takže to šlo nejlíp, jak jsem si mohl přát.

Celý rozhovor s Vlastou Korcem najdete v nové SEDMIČCE!