Vladimír Brabec se v dabingu cítí jako ryba ve vodě

Ač za svou více než šedesátiletou hereckou kariéru vytvořil desítky rolí, včetně charakterních postav na divadle, spojuje si většina diváků Vladimíra Brabce zejména s majorem Zemanem z nechvalně proslulého normalizačního seriálu. Brabec, který ve čtvrtek oslaví osmdesátiny, má na kontě i četné role v rozhlase a dabingu, za nějž v roce 1998 dostal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství. Tuto cenu za nejlepší mužský herecký výkon získal i loni.

Titulní postava kriminalisty v seriálu Třicet případů majora Zemana, který se natáčel v 70. letech v době tvrdé normalizace, vynesla Brabcovi popularitu, ale i opovržení. Sám Brabec se od propagandistického seriálu, v němž hrála řada populárních herců, dlouho nedistancoval. Až v roce 2008 v dokumentu ČT 13. komnata přiznal, že se za některé díly styděl: "Na začátku jsme nevěděli přesně, do čeho jdeme, potom už z toho nešlo utéct." Původně bylo napsáno jen deset dílů jako detektivky, posléze je Jiří Sequens přepsal v duchu tehdejší ideologie.

Vladimír Brabec se narodil 15. května 1934 v Praze a už od dětství, které strávil na Žižkově, tíhl k divadlu. Zpíval v Kühnově dětském sboru a hrál v žižkovském divadle Akropolis. V roce 1953 absolvoval DAMU a první angažmá získal v divadle v Mostě. V letech 1954 až 1959 hrál v Divadle E. F. Buriana, poté se stal členem činohry Národního divadla, na jehož scéně vytvořil přes 70 rolí. Do všech se pouštěl s plnou vervou a hrál srdcem, které mu v roce 1975 přímo na jevišti vypovědělo službu. "Ještě jsem stačil říct mám infarkt, zavolejte doktora," vzpomněl Brabec na slova, která tehdy pronesl během představení, v němž hrál Cyrana z Bergeraku. Jako sportovec (dělal mimo jiné parašutismus a létal) se z infarktu brzy zotavil a záhy už stál opět před kamerou. Na jeviště se ale vrátil až v roce 1980, zpět do Národního divadla, odkud pak odešel ke konci roku 1993.

V roce 1994 ho pozval Ladislav Županič k hostování do Hudebního divadla Karlín, kde hrál mimo jiné plukovníka Pickeringa v My Fair Lady, milionáře Osgooda Fieldinga v Někdo to rád horké či homosexuálního kabaretiéra Toddyho v muzikálu Viktor - Viktorie, za něhož byl nominován na cenu Thálie. V karlínském divadle hraje Brabec dodnes - roli ředitele divadla v operetě Mam'zelle Nitouche. V novém tisíciletí účinkoval i v muzikálech Divadla Broadway, například Kleopatra či Tři mušketýři. V roce 2002 prodělal Brabec druhý infarkt, který ho postihl v Praze na Václavském náměstí. Život mu tehdy zachránili dva mladí lékaři, kteří šli náhodou kolem. V nemocnici dostal Brabec trojitý by-pass a už po půl roce stál opět na jevišti.

Před kamerou se Vladimír Brabec objevil poprvé v roce 1948 v detektivní komedii Křížová trojka. Následovala řada menších i větších rolí, například v komediích Poslední růže od Casanovy, Svatby pana Voka, v rodinném filmu Kapitán Korda, v pohádce Z pekla štěstí či v loňském dramatu Příběh kmotra. Spoustu postav vytvořil v televizi a zahrál si i v jiných seriálech, než byl kontroverzní major Zeman, například v My všichni školou povinní či letošním kriminálním seriálu ČT Případy 1. oddělení.

Samostatnou kapitolou v Brabcově kariéře je dabing. "Stále je to pro mě zajímavá, krásná a dobrodružná práce, v níž se musí řada technických prvků skloubit s herectvím... je to obtížné, ale cítím se v tom jako ryba ve vodě," říká Brabec, který propůjčil hlas například Seanovi Connerymu, Jacku Lemmonovi, Marcellovi Mastroiannimu či Gregory Peckovi.