Tomáš Klus: Mám rád svůj klídeček

Nejenže chtěl být Tomáš Klus (31) u porodu svého třetího dítěte, ale naplánováno má i celé šestinedělí. Bude se starat o děti Josefínu (4) a Alfréda (1), obskakovat svoji manželku Tamaru (29) a sžívat se s druhou dcerou Jenovéfou, která si je podle něj sama vybrala za své rodiče.

Když byla vaše žena v očekávání, měl jste virózu, což není ideální situace s těhotnou manželkou a dvěma malými dětmi pod jednou střechou.
Taky jsem byl vyseparovanej. Spali jsme každý v jiném patře. Oni pod střechou a já v přízemí.

Váš dům už má patra?
Ne, to mluvím o chatě, ve které bydlíme.

Já jsem viděla snímky domku s krásnou prosklenou stěnou...
Tam ještě nejsme, ten bude hotový až za pár týdnů. V horním patře bude ateliér mojí ženy a dole nahrávací studio.

Ta chata taky není špatné bydlení, když má dvě podlaží...
Je výborná, akorát tam není moc teplo. Už v létě v ní byla zima. Moje žena -jak má teď zbystřené smysly a leccos cítí - říká, že je tam i vlhko. Má skvělý senzor.

Co ještě vycítí?
Všechno. Ona i z lidí umí cítit věci... To je tím, že je její tělo otevřené.

Varuje vás před některými lidmi?
Ne, Tamara nemá takové tendence, aby mi říkala, s kým se mám a nemám scházet. Naopak je daleko benevolentnější. Z nás dvou je ta otevřenější. Kdybych mohl, jsem furt zalezlej v nějaké chatrči uprostřed lesa a jezdím jenom na koncerty.

Budování domu indikuje potenciální krizi - když každý prosazuje svoje pojetí. Nenastaly mezi vámi třecí plochy?
Nenastaly, protože my jsme od počátku věděli, co chceme. Původní plán byl takový, že si koupíme starý dům a zrekonstruujeme ho. Jenomže vždycky když jsme nějaký našli, zjistili jsme, že přestavba by byla daleko nákladnější než si postavit dům nový. Tak jsme se začali zabývat tím, že si vybudujeme něco podle sebe. Já chtěl dům v zemi, protože jsem tak trochu hobit, jenomže taková stavba má velká specifika, co se týče pozemku. A pak jsme najednou našli nádherný pozemek, vlastně sad v Mníšku, a úplně jsme se do něj zamilovali.

Sám jste si dům navrhl?
Byl bych šťastný, kdybych něco takového uměl namalovat a vymyslet, ale tak schopný nejsem. Můj syn je manuálně daleko šikovnější než já. On už třeba betonoval. Našli jsme lidi, kteří nám ho vyprojektovali. Chtěli jsme, aby byl co nejohleduplnější k přírodě, pokud možno soběstačný, a aby byl uzpůsobený tomu, že k nám jezdí na návštěvu hodně lidí. Do našeho nuselského bytu se jich vešlo až čtyřicet.

Tyhle radovánky pokračují, i když máte už tři děti?
Moje žena je velmi společenský tvor. Je Vodnářka a náš syn je po ní. Má takový uvítací rituál. Když přijdou lidi, všechny je obejde, dá jim ručičkou high five, ukáže jim, kde je kůlnička, kde sekačka... Chybí mu jenom ten podnos na drinky, co nosí číšníci. Moje žena prostě žije lidmi a naučila to i mě. Já býval víc uzavřený.

Introvertní?
To právě ne. Já si myslím, že jsem extrovertní typ, ale mám rád svůj klídek. S Tamarou jsme to dali do jakéhosi balancu. Je to jedna z našich společných devíz.

Zbytek rozhovoru s Tomášem Klusem najdete v aktuálním čísle časopisu SEDMIČKA!