Zavřít fotogalerii
a zpět na článek
Fotogalerie: Opět černá, ale úplně jinak. Obecně platí, že černá je sázka na jistotu, ale tohle je současně i módní experiment, který má malé rezervy. Samotné šaty se mi velmi líbí. Vymyslet rafinované a současně funkční šaty se systémem vleček, zavazování a průstřihů je umění. Jako nepovedený vidím finální styling Anny Fialové, tedy ulíznutý účes a tmavé líčení, které vytváří jakýsi fádní gothic look. Zbytečně černá je i kabelka a lodičky. (4/6)
Opět černá, ale úplně jinak. Obecně platí, že černá je sázka na jistotu, ale tohle je současně i módní experiment, který má malé rezervy. Samotné šaty se mi velmi líbí. Vymyslet rafinované a současně funkční šaty se systémem vleček, zavazování a průstřihů je umění. Jako nepovedený vidím finální styling Anny Fialové, tedy ulíznutý účes a tmavé líčení, které vytváří jakýsi fádní gothic look. Zbytečně černá je i kabelka a lodičky.

Opět černá, ale úplně jinak. Obecně platí, že černá je sázka na jistotu, ale tohle je současně i módní experiment, který má malé rezervy. Samotné šaty se mi velmi líbí. Vymyslet rafinované a současně funkční šaty se systémem vleček, zavazování a průstřihů je umění. Jako nepovedený vidím finální styling Anny Fialové, tedy ulíznutý účes a tmavé líčení, které vytváří jakýsi fádní gothic look. Zbytečně černá je i kabelka a lodičky.

Autor: - red -
OK, pojďme do mě. Musím přiznat, že tenhle styling je můj. Vytvářel jsem ho s tím, že Klára Issová chtěla vykročit ze své komfortní zóny, obléct něco odvážnějšího, přesto kultivovaného. Proto jsem vybral lurexové šaty Elisabetta Franchi, šperky Roberto Coin s černými diamanty a křišťálovou kabelku Bulgari. Ano, šaty jsou hodně sexy. Klára si to však může dovolit. Skromně (leč hrdě!) říkám, že jeden z nejlepších looků večera. Dress code večera byl black tie, který mužům velí smoking a dámám dlouhou večerní róbu. Krátký model z hedvábného taftu z ateliéru Zuzany Kubíčkové, který oblékla Eliška Křenková, svou délku vyvažuje ručně aranžovanou mašlí, jež se táhne do vlečky. Nejedná se o tradiční róbu, ale má to grácii, eleganci, vkus, nápad. Je to sexy a velmi současné až nadčasové. Baví mě i ta prostota looku, kdy jediným zdobným prvkem je štrasová spona na střevících. Značka Poner je známá pro své opulentní róby, které mohou konkurovat světovým značkám. O to víc nechápu tenhle model Anety Krejčíkové. Jak jeho architekturu, kombinaci materiálů, tak celkové zpracování. Šaty jsou mimo dress code události i jindy výbornou práci značky. Nechápu ani urputné ladění rtěnky a manikúry. Ani účes nemohu pochválit. Stylingově, typově i materiálově mimo je kabelka z béžového krokodýla, která se hodí spíše na den. Na celém looku jsou nejlepší střevíčky. Opět černá, ale úplně jinak. Obecně platí, že černá je sázka na jistotu, ale tohle je současně i módní experiment, který má malé rezervy. Samotné šaty se mi velmi líbí. Vymyslet rafinované a současně funkční šaty se systémem vleček, zavazování a průstřihů je umění. Jako nepovedený vidím finální styling Anny Fialové, tedy ulíznutý účes a tmavé líčení, které vytváří jakýsi fádní gothic look. Zbytečně černá je i kabelka a lodičky. Další herecká legenda a další ostře sledovaná nominace večera. Šaty Reginy Rázlové jsou krásné. Líbí se mi aranžmá jemného materiálu, které by však mohlo být o chlup preciznější. A nebál bych se ještě odvážnějšího odstínu. Stylově mimo je kožená obálka a stejně tak lakovaná bota s kulatou špičkou. Celkovému dojmu by prospěl výrazný šperk – ať už náušnice, náhrdelník, nebo brož. Přesto paní Regina patří k nejlépe oblečeným ženám večera. Z paní Mileny Steinmasslové mám velkou radost. Nejen z její vůbec první nominace (konečně!) na cenu Český lev, kterou i zaslouženě proměnila, ale i v jakém outfitu cenu přebírala. Klasické šaty na ramínka z černého flitru, které odhaluje plášť z černého šifonu. Noblesní model, jehož autorkou je Tatiana Kováříková, je bezchybný a obstál by jak na červeném koberci v zahraničí, tak na mnohem mladších kolegyních.