Slavný herec Vlastimil Bedrna žije v zapomnění

Patřil k nejobsazovanějším hercům, ztvárňoval především komické role, zahrál si v mnoha pohádkách. Před nedávnem Vlastimil Bedrna (89) oslavil úctyhodné narozeniny a za rok by měl mít jubileum. Žije však pouze ze vzpomínek.

Už jedenáctým rokem je závislý na pomoci druhých, a to od doby, kdy prodělal těžkou mrtvici. Je ochrnutý na levou stranu těla. Měl ale to štěstí, že se dostal do špičkového zařízení a je o něj skvěle postaráno. "Já jsem spokojený, a i když nemůžu chodit a vlastně jenom ležím, mám se dobře. Jsou tu na mě moc hodní, skvěle tu vaří a nic mi tu nechybí," svěřil se SEDMIČCE Bedrna, který žije v jednom z pražských domovů seniorů.

Nenaříká a vzpomíná

Přestože by si mohl naříkat, nikdo od něj neslyší slova lítosti nebo žehrání na osud. K dispozici má vlastní pokoj, většinu dne spí, něco si čte nebo se dívá na televizi. Aby nerušil spolubydlící v sousedních pokojích, používá sluchátka. "Rád sleduju seriály a filmy a nejen to, v čem jsem hrál. Jsou to někdy moc hezké vzpomínky na lidi, s nimiž jsem pracoval. Líbí se mi i dokumenty, cestopisy a mám rád komedie. Proto jsem v nich taky rád hrál. A nikdy jsem nic neodmítal. Někdy to třeba nebylo úplně nejlepší dílo, ale všechno jsem bral s pokorou. Ta bohužel dneska některým mladým hercům chybí. Taky jim podle mého chybí chuť dělat to, jak nejlíp umí, a vidí třeba jenom ty peníze," postěžoval si Bedrna.

Často vzpomíná na svou velkou životní lásku, jíž byla zpěvačka a herečka Laďka Kozderková, která zemřela v roce 1986 v pouhých 37 letech na rakovinu. "Laděnka byla obrovský talent. Ona splňovala to, co by každá velká hvězda měla umět - hrát, zpívat a tančit. Byla úžasná. Kdyby žila v zahraničí, byla by z ní mezinárodní hvězda," míní herec a také dávný dabingový hlas Homera Simpsona. Po prodělané mrtvici jej v roli animované žluté postavičky v populárním seriálu Simpsonovi vystřídal Vlastimil Zavřel.

Kolegové zapomněli

Bedrna, jehož milenkou svého času byla i Hana Hegerová, dodnes na ženy svého života rád vzpomíná, i když o detailech jako správný džentlmen nemluví. "Už se těším na jaro, až se stromy zazelenají, vyjde sluníčko a bude hezký vzduch. Chodí sem za mnou rodina, vnoučata a z toho mám radost. Z kolegů nikdo, ale já to chápu, každý toho má moc a jsou dnes rádi, že se vůbec uživí," dodal ležící, ale stále veselý Vlastimil, kterému ani po tolika letech nezmizel ten lišácký úsměv z tváře.