VIP bydlení: Bořek Slezáček a jeho malá Provence v Polabí

Od počátku s partnerkou toužil po starém venkovském domě. Ten nakonec objevili jen pár kilometrů od Mělníka na břehu Labe. I když dům prošel náročnější rekonstrukcí, zachoval si původní venkovskou atmosféru a herec a muzikant Bořek Slezáček (52) v něm má vše, po čem prahl.

Hned na začátek nám zpěvák přiznal, že má s manželkou Žanetou dohodu, že nebudou svůj dům nikde celý prezentovat. To dodržel i v našem případě a ukázal nám jen dílčí zajímavosti. "Naše doma je jen naše. Ostatně já si ani nezvu žádné návštěvy. Mám lidí v práci ažaž a doma bych měl rád klid, jenže nemám, jsou tam děti. Ale ty jsou moje, tedy alespoň má žena to tvrdí," vtipkuje. Ve zrekonstruovaném domě jen kousek od břehu Labe u lužních lesů bydlí zpěvák už dvanáct let. "Je to tu moc fajn, pokud nejsou povodně. Pak už to samozřejmě tak fajn není. To byste neřekli, jak rychle je možné vynosit pračku, ledničku a ostatní obludy po úzkých schodech do patra," vzpomíná na povodně v roce 2013. Jinak se mu ale lokalita moc líbí a má pro něj i mnoho výhod. "Polabí je hezký kraj a na kole tady nemusíte šlapat do kopce. Za domem máme les a řeku a ve vedlejší vesnici žijí rodiče mé ženy i sestra s rodinou. Jsem věčně na cestách, takže Žanetka a děti alespoň nejsou samy. V neposlední řadě je tenhle směr jediný, ze kterého se v době dopravní špičky dá dostat do Prahy bez toho, aby vám vzteky praskla pumpa," říká ze zkušeností.

Nejvíc využívá postel

Dnešním požadavkům uzpůsobený klasický patrový venkovský domek s obyvatelným podkrovím poskytuje majitelům dostatek prostoru, aby se v něm mohli realizovat. Bořek toho však nevyužívá tolik jako ostatní obyvatelé domu. "Nejvíce času trávím v posteli. Jezdím ráno pryč a v noci se vracím. I když nouzový stav mi to teď vynahradil. Jinak rád sedávám na terase u dětského pokoje mladšího syna Andyho. Jsou z ní vidět úchvatné západy slunce nad řekou. Navíc u něj v pokoji máme teď takovou improvizovanou tělocvičnu," ukázal nám. Kromě toho, že rád cvičí, rád vaří. "Nutno říct, na rozdíl od mé ženy. Ona samozřejmě vaří taky, ale z povinnosti. Dříve jsem ovšem míval více času. Všechno jsem podřídil práci, a děti jsou navíc ve stravování dost konzervativní," říká.

Krb i šatna

Jak už bylo zmíněno, dům prošel hned na začátku rekonstrukcí. S tou sice majitelé dopředu počítali, protože chtěli starý venkovský dům, ne novostavbu, ale netušili, že bude tak rychlá. "Úplně první rekonstrukce proběhla opravdu narychlo. Našemu synovi Koljovi byl rok a potřebovali jsme do Vánoc bydlet. Pak už samozřejmě neuděláte nic, takže k důkladné rekonstrukci se má žena odhodlala až před pár lety. A já byl postaven před hotovou věc. U nás doma o zahraniční politice rozhoduju já, o těch méně důležitých věcech Žanetka," tvrdí s úsměvem muzikant. Na čem trval, aby v domě určitě bylo, je krb. "A také budeme mít šatnu, na tom trvá zase Žanet, ale tu musím přistavět. Všechny prostory jsou 'udekorovány' k smrti a nezbylo místo," vysvětlil nám.

Vlastní design

Dům si s manželkou zařizovali sami, služeb designéra nevyužili. Nebylo prý ani potřeba. "Neuměl bych žít v něčem, co pro mne zařídil někdo za úplatu na klíč. Chtěli jsme mít svou malou Provence v Polabí. Žanet se pro tu práci narodila. I když někdy je to k nesnesení, když třeba vyrobíte v kuchyni protipult, abyste měli víc místa na vaření, a druhý den je na něm záhon bylinek a váza s vrbovým proutím," směje se. Doma má i několik věcí, jež jsou jeho srdeční záležitostí a které by nikdy nedal. "Jsou to moje kytary, některé knihy a několik věcí po babičce. Umřela před dvěma lety a mně se po ní hrozně stýská," říká.