Valérie Zawadská: Je nutné mít vlastní zdroje
Herečka Valérie Zawadská (64), jež se věnuje divadlu už více než půlstoletí a svůj jedinečný hlas propůjčila v dabingu mnoha zahraničním hvězdám, je v soukromí velmi praktickou ženou. Ráda zahradničí na své chalupě na Strakonicku a z bohaté úrody nepřijde nic nazmar.
Už 28 sezon jste na volné noze a divadlo je vaší hlavní pracovní náplní. Kde vás tedy diváci mohou v současné době vidět?
Nebudu vybírat to, kde jsem nejraději, ale kdybych měla jmenovat tituly, které mám nejraději, je to určitě Örkényho Kočičí hra v Divadle Bez Hranic, nejčerstvější premiéra je Jsem doma, zlato! v Divadle Radka Brzobohatého, kde hraji hipísáckou maminku, to je krásné. A pak hraji nádherné představení v divadelním spolku Míši Dolinové - Nejstarší řemeslo. To je o pěti starých prostitutkách a já jim velím. A v Balbínově poetické hospůdce jsme hráli Revizora, ale bohužel před prázdninami jsme odehráli derniéru. Toho představení je mi docela líto, protože to byla úžasná legrace. Je to amatérský divadelní spolek, vždycky si přizvou dva nebo tři profesionály a je to opravdu z lásky k divadlu. Je tam úžasné prostředí a jsou tam úžasní lidé. Nesmím také zapomenout na amatérský Divadelní spolek Jiří v Poděbradech, kde jsem dostala krásnou roli Runy v Radúzovi a Mahuleně. Hrajeme vždycky jenom o prázdninách a zopakovat si ten poměrně těžký text po roce, to je veliká síla.
Ještě před naším rozhovorem jste zmínila, že vás trápí bolesti zad. Co se stalo?
Letos jsem na jednom nerovném terénu uklouzla a málem sletěla z osmdesátimetrového srázu ve Zvířeticích. Hnula jsem si páteří tak, že musím jít na magnetickou rezonanci, ale hraji, skáču, chodím, hrabu na zahrádce...
To musíte opravdu milovat vše, co děláte, když to zvládáte i s takovou bolestí.
Já jsem chudý důchodce už dva a půl roku, a byť nám stát stále po stovkách nebo pětistovkách přidává, na všechny poplatky to nestačí. Ale nebudu plakat nad tím, že je u nás taková situace, jaká je.
Zavedla jste nějaká úsporná opatření?
Třeba chleba si peču doma a ráda. Umím péct také výborné rohlíky, mám báječný a rychlý recept. Hodně zavařuji, celé léto trávím na zahrádce, pěstuji okurky, rajčata, cukety... V lednu jsem udělala z dýně hokkaido polévku se zázvorem, protože je hutná a zahřeje. Bylo mi líto vyhodit semínka, a tak jsem čtyři jen tak zapíchla do květináče. Za měsíc a půl najednou vyrostly deseticentimetrové rostlinky. Nejprve jsem nevěděla, co jsem to tam dala, ale pak jsem si vzpomněla. Odvezla jsem je na chalupu, zasadila a vypěstovala čtrnáct nádherných dýní hokkaido. Tedy já ne, matka příroda. Jenom jsem to zkusila. Krása.
Takže na chalupě si dopřáváte aktivní odpočinek, žádné lenošení?
Jsem velmi aktivní, protože je nutné mít vlastní zdroje. O tom jsem přesvědčená. Vyrůstala jsem na vesnici a ty práce nenáviděla, ale dnes se k tomu zpátky vracím a ty práce miluji. Bolí mě z toho záda, mám příšernou manikúru, ale na divadle něco »sežerou« světla, případně si dám červený lak a ono to nebude vidět. (smích)
