Taťána Gregor Brzobohatá: Prožívám teď nejlepší roky

Na konci září to bylo patnáct let, co se Taťána Kuchařová stala první a zatím i poslední Miss World z České republiky. Teď je z ní Taťána Gregor Brzobohatá (33), ale v jejím životě se změnilo mnohem více než jenom příjmení. Není pouze topmodelkou, počet jejích aktivit se neobyčejně rozrostl - od nadace pro pomoc seniorům až po vlastní značku. A teď k tomu ještě přidala knihu Pokračování příště. "Díky Miss se mi otevřel svět, díky pestrému životu zase mnoho dalších možností," říká. "Mám dnes mnoho rolí, věnuji se věcem, které mě naplňují a které mohu rozvíjet."

Když jsem vás žádal o rozhovor, automaticky mi naskočilo vaše dívčí jméno a oslovil jsem vás jako Taťánu Kuchařovou, a tak svou chybu aspoň využiji na úvodní otázku: Parlament nedávno schválil, že ženy nebudou muset přechylovat své jméno. Co na to coby Taťána Gregor Brzobohatá říkáte?
Myslím, že je to asi na pocitu každé ženy, jak sama sebe vnímá a co k ní nejvíce pasuje. Můj velmi dobrý kamarád má dceru a ta se jmenuje Laura Pech. Je to velmi krásné, sexy jméno, pěkně to zní. My Češi jsme na přechylování hodně zvyklí, přidáváme jména i zahraničním herečkám nebo zpěvačkám, ale v zahraničí to nehraje žádnou roli. Jsem světoběžnice, ve Spojených státech jsem žila několik let, takže tyto věci vlastně ani neřeším. Jako poslušná manželka (smích) jsem se podřídila svému manželovi a přijala jeho jméno, jsem v tomto směru tradiční. Jelikož je posledním potomkem obou rodů - Brzobohatých i Gregorových -, přál si ke svému jménu přidat i příjmení své mámy. Ondřejovy pohnutky jsem chápala a respektovala je. Ostatně si myslím, že je to od něj velmi hezké, že takto netradičně připojil ke svému jménu i to její.

Jak jste se vlastně dostala k modelingu?
Modeling byl pro mě vlastně až možnost číslo dvě. Chtěla jsem tancovat, studovat konzervatoř, ale k tomu nakonec nedošlo. Dobře jsem se učila, bavily mě jazyky, šla jsem na jazykové gymnázium, kde jsem na tanec už neměla vůbec prostor. A tak to vystřídal modeling, při němž jsem mohla zúročit i to pohybové nadání. Nejvíce mě na modelingu lákalo cestování, už jako puberťák jsem si přála vylétnout z hnízda. Už na střední jsem dojížděla do Prahy i několikrát v týdnu na castingy a focení. A potom se mi naskytla možnost letět na několik měsíců pracovat do Tokia na svůj první kontrakt v modelingu. Tak se mi velmi rychle otevřel svět modelingu a záhy poté přišla i Miss World.

Přiznám se, že nejsem velkým příznivcem soutěží krásy. Mám pocit, že do značné míry upevňují zažité představy o ženách, že to jsou hlavně hezké bytosti, které se ukazují mužům.
Chápu váš pohled, nicméně moje zkušenost je taková, že mně tato příležitost dala možnost rozvinout naplno svůj potenciál a věnovat se všemu, co jsem si vysnila, a možná ještě něco více. Vnímám to tak, že každý seriózní projekt, jehož cílem je hledat nové talenty, má smysl. To, jak ten potenciál pak vy osobně zúročíte dál, je samozřejmě už jen na vás. Miss za mých dob nebyla jen o procházení se po mole, hledala se komplexní, zajímavá osobnost, a pokud se bavíme o té světové Miss World, nároky soutěže jsou daleko za pouhými kritérii krásy. Tato role má kulturně-sociální rozměr na globální úrovni. Být součástí dnes už sedmdesátileté historie Miss World je něco, na co mohu být hrdá dodnes. Je to ceněná instituce, s kolegyněmi jsme ambasadorkami pro ty potřebné na celém světě. Jen v »mém« roce jsme podpořily charitativní projekty v částce deseti milionů dolarů - ať to byl Červený kříž, UNICEF, nebo lokální organizace od Ukrajiny po Mexiko. Mě osobně tohle poslání ovlivnilo natolik, že jsem založila svoji vlastní Nadaci Krása pomoci. Tedy dá se říct, že tohle poslání, ke kterému mě Miss World přivedla, rozvíjím dál pod vlastní nadací, jež úspěšně pomáhá seniorům po celé České republice už třináct let, a na té mezinárodní úrovni jsme už jedenáctkrát reprezentovali Česko na konferencích v OSN, takže bych ty promenády v plavkách tak nepodceňovala...

Už jste o svém vývoji trochu mluvila, ale pojďme to rozebrat více: Jak jste se za těch patnáct let od vítězství v Miss World změnila?
Na začátku jsem někde vzala odvahu někam vykročit a měla jsem zdravou touhu a ambici něco dokázat, vidět, poznat a zažít. Během těch postupujících let, a souvisí to asi i s tím, jak člověk zraje, jsem našla cestu ke svému sebevědomí. I když se to možná nezdá, tu sebejistotu jsem sbírala postupně. Neměla jsem ji na začátku moc kde vzít. Pár šrámů jsem si nesla z dětství. Pocházím z rozvedené rodiny, vystřídala jsem pár domovů, ale do jisté míry mi tyhle zkušenosti z raného dětství ukázaly, co v životě nechci, kam bych se naopak přála posunout. Byla jsem díky tomu předčasně dospělá a byla jsem ochotná na sobě pracovat a něco pro úspěch udělat. Když dnes vidím, jak někteří bydlí ještě ve třiceti u svých rodičů... Za těch patnáct let jsem přeskočila vlastní stín, ale v něčem jsem pořád ta stejná holka z Opočna, které zůstala odvaha.

Jste nesmírně činorodá, koronavirová pandemie a všemožná restriktivní opatření vám musela razantně zasáhnout do života. Je to tak?
Dlouhé měsíce doma mi ale současně daly impulz věnovat se jiným aktivitám, které jsem mohla realizovat z domova, a tak vznikla kniha Pokračování příště a doprovodná kolekce produktů pod mojí novou značkou Iconic by Tatiana, již jsem poskládala ze svých osobních rituálů. Knihu jsem si přála už dlouho, jen teď přišel ten správný čas. Jsem moc ráda, že jsem mohla své zážitky, zkušenosti sdílet touto knižní formou. Měla jsem po ruce skvělý tým kreativců a obrovsky mi pomohl manžel Ondřej, bez těch všech by kniha nevznikla.

Vypadá to, že s přibývajícím věkem máte stále více pracovních nabídek a různých aktivit...
Je to tak, jsem za to opravdu moc vděčná. Práce mi spíše přibývá a moc mě baví, že to jsou zajímavé, kreativní a také smysluplné spolupráce s přesahem. Ráda spolupracuji s klienty, kteří dbají na ekologii, udržitelnost, a jako patriot ráda podporuji i české značky. Prožívám teď asi nejlepší roky.