Martin Čermák: Lidé ke mně přistupují jinak

Moderátor Martin Čermák (31) si s námi mimo jiné povídal o tom, jaká byla jeho cesta do Televizních novin, proč se odstěhoval z Prahy a jak to má se svou milovanou přítelkyní.

V minulosti jste dělal Sportovní noviny. V současné době společně s Veronikou Petruchovou moderujete Televizní noviny. Jak jste se k tomu dostal?
Asi to byl nějaký vývoj. Na televizi Nova jsem už přibližně deset let. V Televizních novinách se často objevují lidé, kteří měli dříve na starosti Sportovní noviny. Příkladem jsou například Martin Pouva nebo Petr Suchoň. Rey Koranteng zase začínal jako moderátor počasí. Takže si myslím, že je to takový přirozený vývoj, a samozřejmě mě to těší.

Je něco, na co jste si ještě coby moderátor zpráv musel zvyknout?
Musel jsem si zvyknout na stresové situace. (smích) Když zrovna neděláme Televizní noviny, máme ještě TN Live, což je internetové kontinuální vysílání. Člověk opravdu dvanáct hodin sedí ve studiu a jede. Pořád mluvíme a máme tam jednoho hosta za druhým. Jak například hořelo Hřensko, třeba deset hodin jsme nonstop mluvili o Hřensku. To jsou opravdu stresové situace. Neustále totiž musíte něco říkat, musíte mít aktuální ověřené informace, za den tam máte několik hostů... Je to mazec, ale ten adrenalin mě vlastně baví.

V minulosti platilo, že když se někdo stal moderátorem Televizních novin, automaticky mu to přineslo velkou slávu. Pociťujete to i vy?
Řekl bych, že mě poznává více lidí, ale není to nic markantního. Já to za ta léta v televizi už asi nevnímám. Když jsem dělal Sportovní noviny, na to se také dívalo hodně lidí, takže zase takovou změnu nepociťuji. Když mě v minulosti někdo někde poznal, bylo to pro mě spíše takové zpestření. Nebylo to něco, na čem bych lpěl. Jsem ale rád, že mám díky tomu více možností popovídat si se zajímavými lidmi, ke kterým bych se jinak vůbec nedostal. Nicméně ten přesun mezi Sportovními a Televizními novinami vnímám, protože podle mě je to nejprestižnější zpravodajský post v českém mediálním prostoru. Častokrát vnímám i to, že ke mně někteří lidé přistupují jinak. Vždy to ale bylo v pozitivním slova smyslu.

Jste časově vytížený, přesto jste se odstěhoval z Prahy. Co vás k tomu vedlo?
Já jsem vyrůstal v Českém Krumlově, kde jsem se narodil. Pak jsem se odstěhoval na vesnici, která má tři sta obyvatel. Nějakým způsobem jsem vždycky inklinoval k tomu, být trošku stranou. Teď bydlíme na kraji města, třicet minut od Prahy. Otevřu dveře a všude kolem je jen pole. Zároveň je to kousek od dálnice, takže jsem za chvíli v práci.

Jak to vnímala partnerka, že jste se odstěhovali z Prahy?
Ono to bylo trošku i na její popud. My jsme chtěli oba z Prahy pryč a odstěhovali se do jejího rodného města. Bylo to pro ni příjemné, protože tam má rodiče, zázemí, zná to tam. Do budoucna tam budeme mít babičku s dědečkem... Vybavuji si, že Leoš Mareš v jednom rozhovoru říkal, že tchyně má být tak daleko, že když uvaří polévku, tak aby ji donesla teplou, a ne horkou. (smích) U nás to platí!

Pomýšlíte na svatbu a na děti?
Koupili jsme si spolu baráček, takže si myslím, že dalšími logickými kroky budou svatba a dítě. Už se o tom bavíme a plánujeme to.