Jiří Krampol: Lidi se mylně domnívají, že jsem v balíku

Oslavil 85. narozeniny a nesmazatelně se zapsal do dějin české filmové a televizní zábavy. Jak se Jiřímu Krampolovi žije a co ho trápí, prozradil v rozhovoru pro SEDMIČKU.

Každý se chce dožít vysokého věku. Jaké to je, když se to podaří?
Otakar Vávra, výborný a geniální režisér, chtěl ve sto letech točit film. Máte lidi, kterým je padesát, rýpou se v zahrádce a už by to nejradši zabalili. Podívejte se na Jiřinu Bohdalovou! Devadesát dva let a jak je holka čilá...

Hodně jste teď běhal po doktorech, tak jak se aktuálně cítíte?
Kdybych neměl problémy s průduškami a s dýcháním, tak dobře. Doktor mi zakázal vymetání večírků, tím se to vždycky ještě zhorší. Ale hleďte, v pětaosmdesáti letech by bylo divný, kdyby mi nic nebylo. (smích)

Jak se zprávy o vašem zdravotním stavu dostávají do médií?
Tam musí být nějaký informátor na tom Františku (Nemocnice Na Františku, kam Jiří dochází - pozn. red.), protože já tam musím pravidelně chodit na kontrolu krve, jelikož se bojí, abych nedostal zápal plic. Mám od dětství chronický katar průdušek a průdušky se prostě čas od času ozvou. Dřív jsem jezdil hodně k moři, teď už nejezdím, protože mě bolí noha. A taky jsem přestal hrát tenis, tak mě to tam už nebaví, jen ležet a koukat do sluníčka. Ne že bych už nikdy nejel, někdy pojedu, ale jednou za čas. Prostě nevím, proč bulvár pořád píše, že se dusím a umírám.

Co je vaše největší přání?
Abych byl zdravý a abychom to, co máme před sebou, dotáhli. Myslím tím ten film. Musí se zaplatit nemalé poplatky za použité ukázky, a na to nemůžeme sehnat prachy. Než je seženeme, film se nesmí vysílat. Přitom když měl premiéru, lidi pět a půl minuty tleskali ve stoje. Snad je to svědectví o tom, že je to úspěšné. Teď to ale stojí na těch ukázkách, na které nemáme peníze, a proto nemůžeme film prodat do televize.

Co budete dělat, když se to nepovede?
Já myslím, že se to povede, ale nejsem produkční. Víte, na Primě mě diváci vidí třikrát denně v televizi v pořadu Nikdo není dokonalý. A lidé se mylně domnívají, že jsem tím pádem v balíku. Jen bych chtěl všechny upozornit, že za to nemám ani deset halířů. Navíc je to sice hezké, že jsem v televizi, ale nemůžu pokračovat dál, protože si každý řekne, že dělám tenhle pořad. Dost mě to omezuje. Jako když obsadili Luďka Sobotu do Okresního přeboru a říkali, že je výborný herec. Ale on byl výbornej herec celej život! Akorát dělal to, co dělal, a nikdo ho do vážnější role nikdy neobsadil. Prostě v mládí se člověk někam zařadí a to se s ním pak táhne celý život.