Jaroslav Wykrent má nahrávací studio v paneláku

Spousta lidí považuje bydlení v panelovém domě za něco nepředstavitelného, avšak Jaroslav Wykrent (77) s manželkou Doris (77) svůj panelákový byt milují už padesát let. Přizpůsobili si ho tak, aby jim po všech stránkách vyhovoval, a dokonce v něm má Jaroslav i nahrávací studio.

Autor řady hitů, za něž sklízí dodnes sladký úspěch i zpěvačka Marie Rottrová, žije s ženou svého života v bytě 3 + 1 v Přerově. "V sedmdesátém roce jsme se sem stěhovali. Byl to družstevní strojírenský dům a Jaroslav tam chodil kdysi do práce. Ale pět let jsme na něj čekali. Předtím jsme bydleli u manželových rodičů. Byty tehdy vůbec nebyly, nebyla šance," vysvětlila SEDMIČCE hudebníkova manželka s tím, že v celém domě o několika vchodech je celkově na sto osmdesát bytů, což je v podstatě menší vesnice.

Během padesáti let ale museli byt uzpůsobovat aktuálním potřebám. "Před zhruba deseti lety jsme kvůli manželovi rekonstruovali koupelnu, dali tam sprchový kout a nainstalovali všude madla," prozradila Doris.

Konec dětského pokoje
Do doby, než dcera Wykrentových vylétla z hnízda, měl Jaroslav malou pracovnu se sklápěcím stolkem v ložnici. Poté se ale přesunul do někdejšího dětského pokoje, který se stal jeho výsostným územím s velkým rohovým pracovním stolem a spoustou místa na jeho cédéčka a knížky.

Tam také nahrává své pořady pro Český rozhlas Olomouc a věnuje se hudbě, kterou rozhodně ještě nepověsil na hřebík, byť hudební nástroje kvůli částečnému ochrnutí po mozkové mrtvici rozpůjčoval známým.

Piano však v obývacím pokoji zůstalo a má stále moc hezký zvuk. Ani ložnice nezůstala beze změn. Kvůli zdravotním komplikacím, jež hudebníka postihly, tam museli nainstalovat hrazdu, která mu pomohla překonat následky jeho onemocnění.

Domácí štěstí
Přerovský byt Wykrentových působí i přesto, že je dispozičně řešen, velmi útulně. Život v přerovském paneláku sice nenabízí rozlehlou zeleň na dosah ruky, ale když se jim zastesklo po přírodě, vyrazili na svou valašskou chalupu ve Francově Lhotě.

Ačkoli už má zdraví Jaroslava i Doris značné šrámy, stále si udržují dobrou náladu i chuť žít a pomáhají si, proto vůbec nezáleží na tom, jestli mají honosné sídlo s rozlehlými pozemky u Prahy či skromný byt v malém městě. Štěstí, které mají jeden v druhém, se totiž koupit nedá.