Jak bydlí Sára Saudková na vesnici uprostřed města?

Na místě, které si téměř před patnácti lety vyhlédla, stával malý domek s chlívkem. Ten už nemělo význam renovovat, a tak se na pozemku postavil nový. Dnes v něm má fotografka Sára Saudková (53) velká okna do zahrady i vlastní "zašívárnu".

Už když poprvé vstoupila na místo, kde dnes bydlí, něčím ji oslovilo. Mělo tu správnou energii. Líbila se jí i lokalita, o které se dá bez nadsázky říct, že to je taková vesnice uprostřed města. "Bydlíme v Praze, ale v takové rozkošně zapomenuté části na kraji přírodní rezervace. Je ukryta uprostřed velkoměsta, ale zachovala si ráz venkova i s kokrhajícím kohoutem a bečením ovcí," říká. K tomu, aby byla šťastná, prý nepotřebuje žít v rušném městě s obchody a kulturou na dosah, stačí jí, když může být co nejblíže přírodě. "Víc nepotřebuji. A toto místo je opravdu mimořádné. Má svůj nezaměnitelný kolorit. Sice tu je jedna večerka a pizza s dovážkou, dvě hospody, hřbitov, místní legendární kiosek, fotbalové hřiště, Sokol a místo střevíčků a lakýrek tu užijete spíš tenisky a bagančata, ale neměnila bych," tvrdí.

Interiér podle představ

Po celkem náročné stavbě, kdy se projekt musel přizpůsobit atypickému pozemku ve stráni pod skalou, vzniklo jednoduché, prostorné a krásně prosvětlené bydlení. Jeho vznik svěřila majitelka domu do rukou architekta, na kterého přenášela v období výstavby své nápady. Zařizování pak nechala na sobě. "Probíhalo to tak trochu chaoticky a za pochodu, což je možná nejhorší, ale zároveň také nejlepší způsob. Místo, kde žijete, se vyvíjí s jeho obyvateli a není třeba se striktně držet ucelené koncepce, jak domov zařídit. Z nostalgie jsem si sem vzala pár kusů nábytku, který mám ráda nebo ho používám na focení, něco se nakoupilo v Ikea, protože soužití s malými dětmi je mazec a je zbytečné si dělat ze života kontrolní hlídku, co zase rozbily, pomalovaly a polily, a postupně jsem dokupovala designové kusy, jež tomu ztřeštěnému a veselému rodinnému stylu dodaly na důstojnosti. Nejsem příznivcem prostor nacpaných nábytkem, miluji a potřebuji volnost a lehkost, a tak nějak je to tu tedy i zařízené," ukázala. 

Oblíbená místa

I když by někdo mohl říct, že dům je zbytečně velký, není tomu tak. Podle Sáry je prostorný akorát. "Je dost velký na to, aby si v něm každý našel svoje místo a zároveň aby se v něm neztratil. Já osobně trávím nejvíce času v kuchyni, protože tam začínám den obřadnou snídaní u novin a hlavně jsem u zdroje jídla a informací - zkrátka se tu stejně nakonec všichni setkáváme a baštíme. Pak jsem také ráda na zahradě, ve fotokomoře a v zašívárně, kam zalézám, když chci být sama. A samozřejmě v posteli, protože mě baví číst výhradně vleže," dodává. I když vaření není její velkou vášní, kuchyně s barovým pultem je celkem prostorná a dá se v ní vařit svižně, minimalisticky a chutně, jak to má Sára ráda. 

Nepřehlédnutelný prvek

Většina interiéru je jedním velkým obytným prostorem, kterému dominují okna do zahrady. Díky nim je prostor krásně prosvětlený. "Klidně bych uvítala celou prosklenou stěnu místo zdi," říká majitelka a možná na ni i někdy v budoucnu dojde. "Pořád bych něco měnila, nebojím se toho. Osazenstvo domu roste a zraje, dům také, to se pak vyloženě těším, co dalšího by se dalo vymyslet, zlepšit, obměnit. Toto místo mi přirostlo k srdci, a pokud nezmizím natrvalo na Island, neopustím ho," říká. Chyběla by jí mimo jiné i venkovní zeď, jež je bravurně pomalovaná slony.