Divadlo Lucie Bílé je jedinečné v mnoha ohledech

Jen pár desítek metrů od Karlova mostu stojí divadlo, které má v Praze dlouhou historii a dnes i novou tvář. V paláci Unitaria z 18. století sídlí Divadlo Lucie Bílé. Scéna, která navazuje na éru černého divadla Ta Fantastika a zároveň míří úplně jiným směrem. Pod vedením Lucie Bílé (59) prošlo místo výraznou proměnou a nedávno představilo svou první inscenaci s živou kapelou přímo na jevišti.

Historie této scény se začala psát na začátku 90. let. Režisér a producent Petr Kratochvíl se po revoluci vrátil z emigrace v USA a v centru Prahy získal divadelní budovu známou jako palác Unitaria. Právě zde v roce 1993 založil divadlo Ta Fantastika, soukromé černé divadlo zaměřené na nonverbální vizuální show. Jeho koncept byl jednoduchý, ale revoluční, příběhy se vyprávěly pomocí pohybu, světla, loutek, mechanických triků a projekcí. Díky tomu byla představení srozumitelná všem a divadlo velmi rychle prorazilo i za hranicemi republiky. Inscenace jako Don Quijote, Malý princ, Alenka v říši divů nebo autorské projekty procestovaly desítky zemí a přinesly scéně mezinárodní respekt. Vedle černého divadla se postupně rozjela také muzikálová tvorba, Krysař, Johanka z Arku, Excalibur nebo Elixír života. V některých muzikálech si zahrála i Lucie Bílá. 

Lucie Bílá a Petr Kratochvíl

Lucie Bílá a Petr Kratochvíl byli dlouholetými životními partnery. Seznámili se na začátku 90. let a kromě vztahu je spojovala i intenzivní umělecká spolupráce. Kratochvíl byl producentem a spolutvůrcem mnoha projektů, ve kterých Bílá hrála hlavní role, například v muzikálech Johanka z Arku, Excalibur nebo Elixír života. V roce 1995, pouhé dva roky po seznámení, se jim narodil syn Filip. V roce 2000 se pár rozešel kvůli miss ČSFR 1992 Pavlíně Baburkové, kterou si Kratochvíl později vzal. Ani po partnerském rozchodu neslábla spolupráce v divadle. Bílá se stala v roce 2003 spolumajitelkou Ta Fantastiky a pokračovala v projektech, které formovaly charakter scény. Jejich profesní spojení tím v podstatě vytvořilo základ, na kterém Bílá o řadu let později vybudovala svou vlastní divadelní etapu. 

Konec jedné éry a začátek nové

Zlom přišel v době pandemie. Ta Fantastika byla postavena na pravidelném provozu a na publiku, které bylo zvyklé vyhledávat černé divadlo. Najednou se její provoz téměř ze dne na den zastavil. V té chvíli Bílá sama připustila, že fungování dosavadním způsobem nemá budoucnost. Rozhodla se proto zásadně změnit koncept scén, omezila působení v Hudebním divadle Karlín a snažila se přitáhnout pozornost veřejnosti k nově instalované umělecké platformě, Divadlu Lucie Bílé, jak divadlo v roce 2020 přejmenovala. Vytvořila koncept primárně pro českého diváka, ve kterém začala i sama vystupovat. Následovala kompletní rekonstrukce prostor, obnova jevištní technologie, zázemí, hlediště i foyer.

Repertoár, který stojí na atmosféře a osobnostech

Divadlo Lucie Bílé dnes nabízí kombinaci muzikálů, činoher a koncertních projektů. Program je stavěný tak, aby oslovoval různé generace. Mezi nejvyhledávanější tituly Divadla Lucie Bílé patří muzikál Láska je láska, který se po rekonstrukci stal symbolickou startovní čárou nové éry scény. Velké oblibě se těší také komedie Maminy, jež nabízí odlehčený pohled na každodennost žen. Emocionálně laděnou část repertoáru zastupuje inscenace Srdeční záležitost, postavená na silných hereckých výkonech, zatímco Bílý večer divákům umožňuje vidět Lucii Bílou v nejosobnějším formátu, v podobě otevřené talkshow. V září měl premiéru nový autorský muzikál Taťkové, který je výjimečný hned v několika směrech. Poprvé v historii scény v něm účinkuje živá kapela přímo na jevišti a výrazným lákadlem je i hvězdné obsazení. Vedle stálic souboru se v něm představují také nové posily, v čele s Václavem Koptou a Alešem Hámou.

Lákavé herecké obsazení

Divadlo Lucie Bílé dnes spolupracuje s řadou známých jmen české scény, od ověřených hvězd po čerstvé talenty. Mezi stabilními tvářemi najdete Simonu Stašovou, Petra Nárožného, Adélu Gondíkovou, Aleše Hámu, Václava Koptu, Danu Morávkovou nebo Jana Čenského. Vedle nich se na jevišti často objevují i další zkušení a všestranní herci jako Václav Vydra, Iva Pazderková, Martin Písařík či Antonín Procházka. K tomu se přidává pestrý průřez jmény, která můžete znát třeba z televize, filmů nebo jiných divadel, Michaela Badinková, Jessica Bechyňová, Josef Carda, Miroslav Etzler, Robert Hájek, Ladislav Hampl, Filip Hořejš, Robert Jícha, Kateřina Huková, Pavlína Ďuriačová, Zbyněk Fric, Vasil Fridrich, Kamil Halbich, Tereza Hálová a mnoho dalších.

Díky takto široké paletě herců má divadlo v repertoáru prostor pro inscenace různorodého stylu, od muzikálů přes činohry až po komedie a autorské projekty. Zkušenosti a diverzita obsazení umožňují, že každý titul může znít a vypadat jinak, někdy je to energie a zpěv, jindy herecká intenzita nebo komediální nadhled. Takový mix dává Divadlu Lucie Bílé flexibilitu a přitažlivost nejen pro fanoušky hudebního divadla, ale i pro milovníky tradiční činohry či lehčí zábavy.

Zajímavosti

Divadlo Lucie Bílé je jedinečné v několika ohledech. Sídlí v jednom z nejzachovalejších paláců v Karlově ulici, jehož historie sahá až do 18. století. Prostor má za sebou stovky inscenací, které viděly statisíce diváků, a dodnes si uchoval specifickou atmosféru - komorní, blízkou, s bezprostředním kontaktem mezi jevištěm a publikem. Herci tu často reagují přímo na diváky, což vytváří dojem spíše intimního setkání než velké divadelní produkce. K celkovému dojmu přispívá i foyer, kde si návštěvníci mohou koupit originální šperky Lucie Bílé nebo kávu LB Coffee, jejichž výtěžek putuje na charitativní projekty. A divadlo má i svůj osobní rozměr. Syn Lucie Bílé Filip se podílí na technické přípravě představení, občas zkouší menší režijní úkoly a působí i jako producent hudebních videoklipů. Podílel se například na videu k písni Stroj času.

Divadlo Lucie Bílé je scénou, jež staví na zážitku, který je osobní a blízký. Je to místo pro diváky, kteří ocení atmosféru staré Prahy, ale zároveň chtějí něco současného. Kdo sem přijde, většinou odchází s pocitem, že byl součástí večera, nejen divákem.