Poslední rozloučení se Zdeňkem Smetanou! Sbohem přišla dát i Jiřina Bohdalová

Rodina, přátelé a spolupracovníci se dnes přišli naposledy rozloučit s výtvarníkem Zdeňkem Smetanou. Tvůrce mnoha oblíbených animovaných postav zemřel koncem února ve věku 90 let. K věncům a kyticím na rozloučenou položila v obřadní síni tu svou také Jiřina Bohdalová, která nejznámějším Smetanovým kresleným hrdinům včetně Křemílka a Vochomůrky propůjčila svůj hlas.

Komorní obřad zahájila znělka z večerníčku o Rákosníčkovi a protože Smetana si nepřál při pohřbu dlouhé projevy, nadále zněla už jen hudba, Dvořákova, Handelova a Beethovenova. Závěr patřil hudbě k seriálu Pohádky z mechu a kapradí s textem zpívaným Karlem Gottem.

Smetana začínal u Jiřího Trnky v ateliéru Bratři v triku, kde si vyzkoušel řadu profesí. Nastoupil k němu v roce 1946. Začínal agitkami a reklamami, ale už tam se objevovaly pro něj typické umělecké výrazové prostředky: nadsázka, humor, metafora.

Smetanovy filmy na motivy rozprávek J. Š. Kubína (Drátovat, flikovat nebo Všehochlup) pak už předznamenávají jeho pozdější příklon k tvorbě pro děti. Ta je asi nejznámější a divácky nejoblíbenější, ať už jsou to třeba Pohádky z mechu a kapradí, cyklus večerníčků o Rákosníčkovi, Malá čarodějnice nebo Radovanovy radovánky.

Svou stopu zanechal třeba i ve slavném Stvoření světa (1957), pro které animoval třeba působivou scénu, v níž ďábel tančí s Evou rokenrol. Zkušenosti získával také na americké zakázce na tucet dílů seriálu Tom a Jerry, které v Praze vznikly na počátku 60. let.

"Zpočátku jsem tvořil díla pro dospělé publikum, které mě někdy poplácávalo po zádech. Ale větší cenu pro mě měl úsměv dětí, který byl tím nejupřímnějším hodnocením toho, zda se mi něco povedlo," řekl nedávno výtvarník, podle kterého je na českých pohádkách nejhezčí jistota, že dobro zvítězí nad zlem. "Mám pocit, že na mých postavičkách se dětem i dospělým líbí to, že to nejsou bombastičtí akční hrdinové," uvedl Zdeněk Smetana ke své tvorbě.