Poněkud rozpačitý puntičkář Jan Tříska

Jako herec je nezapomenutelný, sám se ale nijak neobdivuje - naopak. Na své staré filmy se nedokáže dívat ani vteřinu. Rád ale točí ty nové. "Dobrých rolí pro staré chlapy je málo," vysvětluje Jan Tříska, proč je vděčný za každou nabídku. Vypráví také o tom, kdy se hluboce stydí, co svěřuje svým deníkům nebo kdy měl se svou ženou naposled slzy na krajíčku.

Z Los Angeles jste dorazil až do Nového Města nad Metují kvůli krátkému natáčení jedné epizodní role v seriálu televize Barrandov Stopy života. Má pro vás vůbec smysl táhnout se takovou dálku kvůli pár natáčecím dnům?
"Jak říká spousta mých amerických kolegů: "Každá práce začíná na letišti." Už dávno neplatí, že herci bydlí v Los Angeles a objíždějí v něm studia a ateliéry. Dneska je práce roztroušená po celém světě. Dokonce i v rámci americké produkce létáme často mimo Spojené státy. Točil jsem teď třeba pro seriál americké televize ABC s názvem Zero Hour, ten jsme natáčeli v kanadském Montrealu. Ve spoustě takzvaných hollywoodských filmů se dnes z Hollywoodu neobjeví ani minuta. Jsem rád, že letím za prací do Čech. To je vlastně za rohem. A pak: mám rád režiséra Magnuska, jeho humor a jeho rodiče. Teď si nejsem jist, jestli to uvádím ve správném pořadí."

Jaké natáčení ho nejvíc baví, co si zapisuje do svých deníčků nebo jak se stalo, že je pravděpodobně služebně nejstarším českým vegetariánem, se dočtete v exkluzivním rozhovoru s Janem Třískou v novém čísle týdeníku INSTINKT.