Olga Šípková: Nemám vyhráno, ale cítím se daleko lépe

Důkazem, že ani slavní nemají vždy na růžích ustláno, je cvičitelka, mistryně světa z roku 1997 ve sportovním aerobiku Olga Šípková(48). Ta si před lety prošla velmi těžkým obdobím, kdy si sáhla na úplné dno. Zhroutila se, propadla depresím, trpěla nespavostí. Dnes se jí daří už výrazně lépe, stále však nedokáže odmítat práci, která ji velmi baví, a občas sotva stojí na nohou. Jak zpětně vnímá své zatím nejhorší období? Co jí v životě pomáhá? A proč nechce, aby syn Michal (27) a dcera Adéla (13) šli v jejích stopách?

Potkáváme se při otevírání nové prodejny s nábytkem. To nemá moc společného se sportem... Proč jste tady?
Abych se přiznala, ta spolupráce vznikla ve dvou liniích. Jednak na manažerském postu pracuje moje kamarádka, a navíc jsem veřejně známá osobnost, tak se vlastně zabily dvě mouchy jednou ranou. Už loni na jaře jsem dělala tvář KIKA, tím vznikla skvělá spolupráce, sedli jsme si i s vedením obchodu a nyní mě pozvali i na otevření nové prodejny v Praze, abych řekla pár vřelých slov. Je to pro mě už třetí otevírání a opět to bylo moc fajn.

Nakupujete ráda doplňky do bytu?
Je pravda, že když člověk jde do takového obchodu, to patro těch doplňků... I kdyby nechtěl nic koupit, vždycky si tam něco vybere. Je to hrozné! (smích). Jsou to tak krásné věci, hned jsem o pár stokorun lehčí. Jenže kolikrát si něco koupím, přinesu to domů a zjistím, že se mi to nikam nehodí. Sice se mi to líbí, ale co teď s tím...

Kromě nábytku a doplňků, co nejraději nakupujete? Ulítáváte na něčem?
Nejsem žádný blázen do nakupování. Nejčastěji si pořizuji věci na zahrádku, do kuchyně a do koupelen. Jsou to spíš takové drobnosti. Když se na ně pak podívám, dělají mi radost. Ty kupuji hrozně ráda.

Říkáte doplňky na zahradu, do koupelny, do kuchyně... Kde tedy doma nejraději trávíte čas?
Asi v kuchyni. Vařím skoro každý den, vaření mě baví. Když je na to čas, ráda se v tomto oboru posouvám dál. Neustále sleduji nové recepty. Bohužel někdy se stává, že v té kuchyni už sotva stojím, to když nemám zrovna moc času. Přijdu ze cvičení, dvě hodiny vařím a zase jdu někam cvičit. V takovém případě se přiznám, že už mě nohy sotva nesou.

Jste cvičitelka. Se sportem souvisí i zdravá strava. Jíte zdravě? Nebo platí, že kovářova kobyla chodí bosa?
Ne, jím zdravě, mám to ráda. Už jsem na scéně pětadvacet let a vím, že kdybych se přecpávala něčím nezdravým, bude to na mně hned vidět a také bych neměla vůbec žádnou energii. Navíc mi záleží i na tom, abych byla štíhlá. Myslím, že snad neexistuje žena, která by nechtěla vypadat dobře. Já jsem se posunula ve svém životě k tomu, že potřebuji mít energii. Bylo období, kdy mi začala v životě docházet, takže teď jím tak, abych ji měla. Následkem toho jsem i zdravá a štíhlá.

Co by podle vás lidé měli dělat, aby byli i v pokročilejším věku štíhlí a měli dostatek energie?
Myslím, že většina lidí ví, jak na to. Existuje mnoho rad a pouček. Problém je, že lidé často hledají ty nejrychlejší cesty, což není dobré.

V souvislosti s tím se nemůžu nezeptat... Máte za sebou nelehké období, kdy jste trpěla únavou, nespavostí, depresemi. Co vám nejvíc pomohlo se z toho dostat?
Když už jsme u toho vaření, tak to byla jedna kapka z toho, co mě k tomu všemu, především do těch depresí, dohnalo. Totálně jsem kašlala na výživu. Ne že bych se nějak přejídala, spíš jsem nejedla hodnotná jídla. Byla jsem takzvaně hodnotově podvyživená. To byla jedna část. Neměla jsem deprese z toho, jako to někdo má, že se něco stane. U mě to bylo nastřádáno léty - obrovská únava a zodpovědnost. A také jsem kašlala sama na sebe, což už dnes vím, že byla velká chyba. Je důležité, aby se žena starala nejen o všechny okolo, ale aby myslela i sama na sebe. Zpětně jsem za to ráda, že mě to potkalo. Byl to zdvižený prst, abych na sebe myslela. Nemám vyhráno, ale cítím se daleko lépe a vím, že to je běh na dlouhou trať. Třeba jednou budu mít možnost svoje rady a zkušenosti, co v takovém případě funguje, předávat dál.

Celý rozhovor s Olgou Šípkovou najdete v aktuálním čísle časopisu SEDMIČKA!