Olga Matušková: Walda je tu pořád s námi

Olga Matušková (69) prožila po boku Waldemara Matušky (†76) více než třicet let života. Zažila dobré i to horší, zvlášť těžká byla emigrace, především její začátky. Dodnes manželka jednoho z našich nejpopulárnějších zpěváků ničeho nelituje. Stále pracuje a snaží se žít tak, jako kdyby její Waldemar nikdy neodešel, ale byl jen někde vedle v pokoji. SEDMIČCE poskytla přímo z Floridy, kde žije, exkluzivní rozhovor.

Paní Olgo, jak se vám momentálně daří?
Nemůžu si stěžovat, a jak Walda říkal, není komu... Doufám, že z toho cítíte, že se směju.

A co zdravíčko, slouží?
Nerada bych to zakřikla, mám to štěstí, že ano.

Na Floridě je o poznání lepší počasí než v Evropě a Česku, je i toto důvod, proč se do vlasti vracíte spíše sporadicky?
Do Čech se vracím moc ráda. Nemyslím si, že sporadicky. Pravidelně každý rok, nepamatuju se, že bych vynechala. Většinou si vyberu období, kdy je krásně.

Takže nehodláte dát Česku vale navždy?
Určitě ne! Mám v Čechách přátele, na něž se vždycky moc těším. A nepřátele, kterým tu radost neudělám, že bych už nepřijela. (smích) Ne, vážně, máme tam ještě taky spoustu fanoušků a fanynek, kteří stále nosí v srdci Waldu, a já jsem jim za to moc vděčná. Proto je tu pořád s námi. Smutno mi čas od času je, ale to nemá nic společného s tím, kde se nacházím.

Přirostlo vám místo, kde žijete, hodně k srdci?
To určitě ano. Už jsme tu 32 let. Je zde nádherně, pohoda.

Co vás na Floridě tolik fascinuje - příroda, počasí, lidé?
Právě jste to vyjmenoval. To je ono. Jen lituju, že nechodím častěji k moři. Máme ho přímo u nosu.

Co vám život v USA dal, a co naopak vzal?
To je snad jen takové pořekadlo. Vůbec nic mě nenapadá, co by nám život v USA vzal. Ale co nám dal, to je jednoduchá otázka. Když jsme se rozhodli v Americe zůstat, zvykali jsme si na pocit svobody. To nikdy nepocítíte na dovolené, to se musí prožívat v každodenní práci. Žádné komise na schvalování scénáře, textů nebo obalů na LP desky. Žádné vystoupení před komisí, která má právo představení cenzurovat nebo ho úplně zakázat. Je to už tak dávno, že mi to připadá neskutečné. Po tolika letech už mi je jasné, že lidi narození a žijící ve svobodné zemi to nemůžou jednoduše pochopit.

Jak vzpomínáte na období, kdy jste na Floridu odešli? Jak moc složité to bylo?
Emigrace není jednoduchá záležitost. Mnozí měli opravdu složité začátky. Naší rodiny se to naštěstí netýkalo. Měli jsme našeho TÁTU. Na Waldu jeho příznivci vyloženě čekali. Nemohli se dočkat, až uslyší znovu jeho hlas a písničky, jak mnozí vzpomínali, které jim nejvíc pomohly v době jejich začátků tady v cizině. Opravdu, návštěvy koncertů byly úžasné.

Celý rozhovor s Olgou Matuškovou najdete v aktuálním dvojčísle časopisu SEDMIČKA!