Normální je nesoudit se, říká mediátorka Dana Potočková
Kam uložit urnu, komu přiřknout dům po babičce, jak vyjít s protivnými kolegy... Z drobných konfliktů se často stává zákopová válka. Mediátorka Dana Potočková dokáže mezi znesvářenými stranami bruslit na tenkém ledě. Jaká je anatomie konfliktů?
Co všechno se dá řešit pomocí mediace?
Cokoli. Stavba dálnice, dědictví, rozhádané týmy, s kým bude dítě po rozvodu... Mediace je vhodná, když se lidé už nemohou mezi sebou domluvit přímo. Někdy člověka konflikt může pohltit natolik, že se s ním svým způsobem ztotožní. Tráví s ním tolik času, až ho konflikt začne ovlivňovat, dávat mu určitou identitu. Dotyčný se může chytnout do pasti, v níž pak prožije měsíce, roky, někdy i celý život. Nejenže nevidí řešení, ale ani si postupně neumí představit se s druhou stranou setkat. Má potřebu druhého pošpinit, aby uhrál body, takže i po soudním výroku mu nakonec zůstane pachuť a zpřetrhané vztahy. Normální je nesoudit se.
Konflikty se rozplétají i u psychoterapeuta nebo v manželské poradně. Čím je mediace jiná?
Při psychoterapii jdete do minulosti a snažíte se léčit vztahy, pročistit kořeny, zjistit pocity, které konflikt vyvolal. To může trvat měsíce i roky. Mediace neřeší, kdo za co může či nemůže, nehledá viníka ani důkazy. Mediátor netíhne k žádné ze stran, z jeho neutrálního pohledu se jako pochopitelná může zdát "pravda" obou. Cílem mediátora je pomoci stranám nalézt cestu ven - ukončit spor tak, aby byli všichni spokojeni.
Mediace "vyléčí" jakýkoli spor?
Být šťastný je do jisté míry volba, a i konflikt je volba. Děláte-li ze sebe oběti svých konfliktních pastí, pak ignorujete vlastní svobodu jednat. Můžete měnit hru, pravidla, strategii a propast přemostit. Věnovat energii hledání řešení je smysluplnější než s druhou stranou bojovat. I když je svár hluboký, máte šanci na usmíření a vyřešení. Já vždycky věřím, že alternativy jsou. Mediace pomáhá otevřít prostor k novému nadhledu nad situací, umožňuje diskutovat o kreativních řešeních, na která by klienti sami nepřišli. Ale musí tu být vůle všech zúčastněných a ochota dělat kompromisy. To není nic jednoduchého. Říci někomu "hele, nechme to být, pojďme si sednout a pobavit se o tom" vyžaduje odvahu.
Jaké případy nejčastěji řeší, jak mediace funguje například v USA nebo co musí člověk udělat, pokud se chce stát mediátorem, se dočtete v rozhovoru v novém čísle týdeníku INSTINKT.