Jožo Ráž v rozhovoru pro INSTINKT: Umím být nenormálně zlý!
Vždycky uměl budit rozruch a tuhle schopnost neztratil dodnes. Hudebník, obchodník a provokatér Jožo Ráž si objednal sklenku whisky a zapálil kubánský doutník: "Dokud mám tyhle dvě věci, tak jsem klidný a držím hubu. Až je mít nebudu, bude revoluce!"
Jakou revoluci máte na mysli?
Socialistickou, samozřejmě. A ta jednou přijde - musí! Během dvaceti třiceti let se komunismus vrátí, to je jasné. Osobně nesnáším kapitalismus, který za nejlepšího člověka považuje toho, kdo krade, podvádí a korumpuje. Naopak socialismus, i když měl určité chyby, byl postaven na velice dobré myšlence, která vycházela z křesťanských principů - každému, co potřebuje a zaslouží. Bohužel lidi jsou hloupí, a tak se zřekli téhle ideologie a nahradili ji kapitalismem, který má od základu špatnou filozofii - pracuj, nakupuj, spotřebuj a zahoď. A přitom se celý život třes strachy, abys nepřišel o práci a nechcípl hlady. Tohle přece nemá žádnou budoucnost, to je cesta do pekla!
Nejste stran budoucnosti až příliš skeptický?
V žádném případě. Podle mého se v dohledné době Amerika ekonomicky položí a celý svět ovládnou Číňani. A kdo jim odmítne sloužit, ten nebude žít. Nejsem žádný rasista, ale Číňanů se bojím - je jich strašně moc. Proto taky mám doma dvě bouchačky - až sem dorazí tahle asijská vlna, tak prvních pětačtyřicet Číňanů oddělám a poslední tři kulky si nechám pro sebe a svoji rodinu.
Měl jsem za to, že inklinujete k buddhismu...
Jsem katolík, ale buddhismus je mi blízký. Proto jsem taky na všechny hodný a nikomu neubližuji - to je můj způsob, jak zlepšit svět. Jsem skromný člověk, kterému k životu stačí whisky, doutníky a klid. Zatím to ještě jde, ale pokud mi budou kapitalisti stále více znepříjemňovat život, tak budu zlý. A já umím být nenormálně zlý!
Čím vám komplikují život?
Snaží se zneužívat našich schopností pro své špinavé kšefty a parazitovat na naší popularitě. Rozumím jim, ale to ještě neznamená, že s tím souhlasím.
Myslel jsem si, že zpěvák komerčně úspěšné kapely bude kapitalistické zřízení spíše oceňovat...
Není co oceňovat. Realita je taková, že my jsme nenormálně populární kapela, ale velmi chudí muzikanti. Na nás akorát vydělávají ostatní - když vydáme desku, máme peníze pouze z toho, co prodáme během prvních sedmi dnů. Pak se naší nahrávky zmocní piráti a v ten okamžik stojíme absolutně mimo jakýkoliv kšeft. Muzikou se dneska zkrátka nedají vydělat peníze.
Celý rozhovor najdete ve čtvrtečním vydání časopisu INSTINKT.
fotogalerie K ČLÁNKU
