Jiřina Jirásková: Děti jsem nechtěla, byl to krutý omyl!

Jméno Jiřina Jirásková (81) má svou váhu. Oblíbená česká herečka v posledních dnech ztratila chuť do života a její dosavadní optimismus je pryč. Jiřina Jirásková v roce 1998 natočila album s názvem Vzpomínkové vyprávění - Rozum v srdci, které je nyní opět k mání. Poodhaluje na něm nejen své soukromí, ale život vůbec.

Herečka v rozhovoru Zuzany Maléřové například vzpomíná na své životní partnery, na které prý měla velké štěstí. Jirásková byla krátce provdaná za herce Jiřího Pleskota, poté osm let chodila s hercem Jiřím Valou, jejím posledním životním partnerem byl i režisér Zdeněk Podskalský, s nímž se seznámila v 70. letech na divadelních zájezdech.

"Ti hlavní partneři, kteří šli se mnou životem, byli lidé, kteří jsou nezastupitelní. Vytvářeli naprosto můj lidský i umělecký profil. Můj první partner ovlivnil můj život k výtvarnému umění, můj poslední muž mě navedl na můj herecký styl a já jsem mu hluboce vděčná. Byl to můj nejdelší životní parnter, se kterým jsem žila 27 let. Ti muži mi byli darovaní osudem, měla jsem tu kliku třikrát. Ti tři mužstí ze mě udělali ne úplného primitiva," říká v rozhovoru Jiřina Jirásková.

A čím byly způsobeny její rozchody? "První byl způsoben tím, že jsem byla hloupá, bylo to mládí nevybouřené, které mě stálo toto manželství. Dodnes mě ale mrzí, že jsem mu způsobila v tu chvíli velkou bolest. Druhé bylo neřešitelné a třetí rozchod mi způsobila vyšší moc. Byla to zlomyslnost osudu," míní Jirásková a dodává: "Nejhorší bylo to, že se to mělo stát obráceně, ti lidé byli talentovanější žít osamoceně, oni by uměli žít beze mně lehčeji, než já bez nich," přiznává herečka.

"Oni měli ke mě absolutně odlišný přístup. Můj první muž mě velice často kádroval, naopak Zdeněk byl ke mně neobyčejně laskavý. Když jsem ho nejvíc trápila, tak jsem se ho ptala, zda mu to stojí za to. A on řekl, že stojí. Že když nemám zatemněný mozek, uvažuji dost mužně a s takovou ženskou se jen tak nesetká," zavzpomínala se na svou velkou lásku herečka, která nikdy neměla žádné děti.

"Já jsem děti nechtěla, zdálo se mi, že v té společnosti, ve které žiju, bych dítě asi nemohla vychovat tak, abych za to mohla převzít plnou zodpovědnost. Byl to krutý omyl, protože si myslím, že za každých okolností je možno vychovat šťastného člověka, i když třeba nebude mít co jíst. Dítě jsem chtěla, když už bylo pozdě. To, že nemáte komu dát dárek, to je tak blbé," uzavírá.