Ve věku 85 let zemřel výtvarník Adolf Born

Adolf Born:
Málokterý výtvarník byl svým dílem tak zastoupen v českých domácnostech jako Adolf Born. Snad každý má doma Bornem ilustrovanou knihu, nosič s animovaným filmem z jeho dílny či alespoň plakát nebo malý obrázek plný svérázných postaviček či podivných zvířat. A téměř každý v Česku také bezpečně pozná jeho dílo a znal jeho výraznou tvář zdobenou majestátním knírem. Kouzelník duchovního jasu, jak jej popsal historik umění František Dvořák, či velmistr humorné grafiky, jak jej označily média, zemřel dnes ráno ve věku 85 let.

Grafik a ilustrátor Born, ale také i autor divadelních scén a kostýmů, si v kresbě, leptu a litografii vypracoval nezaměnitelný výtvarný projev vycházející z humorného a groteskního pojetí světa. Svými ilustracemi doprovodil více než 250 knih. Jsou mezi nimi například Kytice, Válka s mloky, Pohádky bratří Grimmů, Jak jsem potkal ryby, Robinson, Muž s dýmkou a houslemi nebo Pipi Dlouhá punčocha.

Bornovy ilustrace zaznamenaly úspěch i v zahraničí, v posledních letech například ve Francii. Jméno si zde udělal především ilustracemi La Fontainových bajek, které byly v zemi jednou z neprodávanějších knih roku 2000, ale například i Tří mušketýrů, Pohádek bratří Grimmů či legendy o Golemovi.

Ve světě filmu se Born proslavil zejména příběhy Macha a Šebestové, seriálem Žofka a spol. či animovaným filmem Robinson Crusoe, námořník z Yorku. Se scenáristou Milošem Macourkem vytvořil přes 60 snímků. "Bohužel, co odešel do věčných lovišť Miloš Macourek, přestal jsem filmy dělat. ... Nemám už zapotřebí si zvykat na někoho jiného," řekl Born před několika lety.

Dříve bylo také možné Bornovu tvorbu takřka denně spatřit na stránkách novin a časopisů. Kreslený humor publikoval třeba v Lidových novinách, Mladém světě, Květech nebo ve Sluníčku a Mateřídoušce. Vystavoval po celém světě, v roce 1974 byl v Montrealu vyhlášen nejlepším karikaturistou roku. Mezinárodní úspěchy v šedesátých a sedmdesátých letech mu mimo jiné otevřely hranice a mohl se tak věnovat další své velké vášni - cestování. Zážitky z cest shrnul v kresbách do knížky Born na cestách.

Za druhou náplň svého života považoval cestování. Miloval Řecko a především Turecko. Sám se označil za turkofila. "Rád si povídám s lidmi, kteří cestují. S těmi ostatními je možné hovořit tak o počasí...," řekl. Nerad také hovořil s lidmi opačných názorů: "Co jsem dříve ztratil času diskusemi s těmi, co měli opačný názor! Teď je pozdravím a jdu dál... Kdysi by to bylo faux pas, teď se můžu chovat, jak chci."

Z dojmů z cest Born často čerpal náměty pro svou práci. Inspirovaly ho i historické a literární postavy, mytologie, divadlo, ale třeba i vzpomínky na staré pražské poutě. Zašlé časy někdejšího mocnářství byly také jeho láskou. "Doba Františka Josefa měla morálku! Staří lidé se těšili vážnosti, smlouvy se stvrzovaly podáním ruky," říkal. Sbíral starobylé přilby, klobouky a čepice. Svou knihu pamětí nazval Mým národům.

Syn železničáře z česko-rakouského pomezí a vídeňské Češky Born se pokládal za Středoevropana a netajil se kritikou svých spoluobčanů: "Češi potřebují vychovávat a vychovávat. Je to netolerantní národ, naivně nacionalistický a veskrze neslušný."

Milovník vína, psů a lyžování Born se narodil 12. června 1930 v Českých Velenicích. Studoval v ateliéru Antonína Pelce na Vysoké škole umělecko-průmyslové, poté na Akademii výtvarných umění. V roce 1962 se oženil s Emilií Kašákovou. Dva roky poté se jim narodila dcera Erika, nyní uznávaná malířka a sochařka.

Born byl držitelem četných ocenění, mimo jiné české medaile Za zásluhy I. stupně a francouzského řádu Rytíř umění a literatury. Jeho jméno nese jeden z asteroidů objevený astronomy v Ondřejově. Loni například získal ocenění filmového festivalu pro děti a mládež ve Zlíně. Letos mu udělila svou cenu pražská pobočka Společnosti pro vědy a umění. Výtvarně se podílel i na šestém pokračování úspěšné filmové série o "básnících", které mělo premiéru letos v dubnu pod názvem Jak básníci čekají na zázrak.