Dana Morávková: Bez rodiny bych nebyla nic

Žena mnoha tváří i povolání. Přesně taková je Dana Morávková (46), oblíbená herečka, vynikající choreografka a nově i zvídavá moderátorka, která se nových příležitostí nebojí a s odhodláním sobě vlastním je vítá s otevřenou náručí. Ne náhodou zastává názor, že vyzkoušet se má vše. Ostatně, jak sama říká, jsme tady jen jednou, a tak je potřeba si ten život užít.

Dano, chystáte nový pořad. Jak se těšíte?
Úplně jím žiju. Jmenuje se Tenký led Dany Morávkové a bude to pořad o lidech, kteří jsou v něčem výjimeční anebo zažili něco neobvyklého. Moc bych si přála, aby to byl pořad hlavně lidský, aby pomáhal a abychom díky našim hostům byli hrdí na to, že jsme Češi, že jsme šikovní.

Jakým tématům se budete věnovat?
Řeč přijde na kontroverzní témata, která hýbou českou společností, ale i na příběhy obyčejného života, při nichž budu zpovídat hrdiny všedních dní, ale i celebrity, které diváci znají z televizních obrazovek.

Bylo pro vás nějaké téma náročné?
V jednom z dílů byli dva kluci na vozíku, jeden je finalista Muže roku Martin Zach - toho asi diváci znají - a druhý Roman Charvát - toho zase moc dobře znám já -, který pracoval jako policista, a když prořezával stromy, stal se mu úraz a skončil na vozíku. Ve své profesi pokračuje dál, i když dělá trošku jinou práci. Moc bych chtěla, aby pořad dával lidem naději a ukázal jim, že žít se má a dá skvěle i s handicapem. Ukážeme vám silné hrdiny, kteří se poprali s nepřízní osudu.

Je těžké ovládat emoce?
Občas je to složité. Třeba když jsme měli na natáčení maminku s devítiletou holčičkou, která bojuje od pěti let s onkologickým onemocněním. To mě zasáhlo velmi. Na druhou stranu jsem si říkala, že by tento příběh mohl být nápomocný pro jiné maminky, jejichž děti potkal podobný osud.

Jak se cítíte v roli moderátorky talk show?
Užívám si to, ale nejsem investigativní novinářka. Jsem prostě holka herečka, která se pasuje s rolí moderátorky. Těší mě, když se mi lidé otevřou, a zaplať pánbůh se mi otevírají. Strašně bych si přála, aby tento pocit měli i lidé doma u televizních obrazovek. Aby se dozvěděli něco, co se třeba nikde jinde nedozvědí.

Pořad se jmenuje Tenký led Dany Morávkové. Dostáváte hosty svými otázkami na tenký led?
Říkají mi jen to, co chtějí, nechávám to na nich. Rozhodně se je nesnažím dostat někam, kde by jim bylo nepříjemně. Název se dotýká spíše témat, o nichž se ve společnosti moc nemluví. Například se strašně těším na díl, který se bude zaobírat bývalými dětmi z dětského domova, které to někam dotáhly. Ten start pro ně byl mnohem složitější než pro většinu z nás.

Působíte jako osoba s obrovskou dávkou empatie. Myslíte, že i díky tomu vám lidé důvěřují?
Možná vědí, že já to nikde nezneužiju, a třeba proto se mi tak otevírají. Ale nejsem psycholožka, nedokážu to říct. Na druhou stranu je pravda, že v osobním životě se mi lidé svěřují spíš, než abych povídala já.

Takže jste pro své okolí vrba?
Asi ano. Když mi někdo řekne nějaké tajemství nebo něco, co nechce, aby se vědělo, má stoprocentní jistotu, že já to nepovím.

Kdo vás ve smutných chvílích dokáže nejvíce povzbudit?
Manžel. Rodina je pro mě strašně důležitá. Bez Petra a bez Péti bych nebyla nic.

Celý rozhovor s Danou Morávkovou najdete v nové SEDMIČCE!