Cestovatelka Petra Doležalová: Od sobích bot k neoprenu

Fotografka, cestovatelka a spoluautorka dokumentárních filmů. To je Petra Doležalová. Tato jemná blondýnka se zamilovala do severu, pak začala mapovat jižní ostrovy. Poznala, jaké je dívat se žralokům z oka do oka, jak vypadá objetí s chobotnicí či přísně střežený rituál krokodýlích kmenů. I proto filmy, které s partnerem natáčejí, získaly už padesát festivalových cen.

Na vašeho partnera se prý jednou přisála chobotnice a začala mu strhávat masku?

"Při nočním ponoru ji přilákala silná světla jeho kamery. Objala ho zezadu svými chapadly a začala mu strhávat masku. Naštěstí duchapřítomně vypnul světla a chobotnice odplula. V noci je potápění docela napínavé, kromě míst, kam si posvítíte, netušíte, co je mimo vás. Žraloci, jedovaté ryby... Musíte se stále dívat, abyste třeba nestrčili ruku do průrvy, kde se skrývá muréna. Nebo například nenápadná kamenná ryba připomínající skálu: ve hřbetu a ploutvích má ostny naplněné jedem, a kdybyste na ni šlápla nebo sáhla, může vás paralyzovat a vy se můžete i utopit."

Kdy jste se poprvé setkala se žraloky?

"V Polynésii, asi rok od mého prvního ponoru, jsme natáčeli zhruba třiapůlmetrové žraloky citronové. I když víte, že by se nemělo nic stát, protože na jejich jídelníček nepatříte, zápasíte se strachem. Pomohlo mi vědomí, že se náš průvodce-biolog se žraloky potápí každý den. A foťák funguje jako úžasná bariéra. Fyzicky i mentálně. Když se soustředíte na úžasné obrazy před sebou, neřešíte zrádné hlasy v hlavě."

Více z rozhovoru se dozvíte v aktuálním vydání časopisu Instinkt, který je právě v prodeji.