Zuzana Bubílková: Ještě žiju!

Bývá označována jako první dáma politické satiry, to však moderátorce Zuzaně Bubílkové (67) nebrání v tom, aby si občas odskočila z politiky i do jiných odvětví. Momentálně k motorismu. Ploténka, kterou si začátkem roku nešťastně nalomila, už je celkem v pořádku, a tak se opět vrátila i ke svému milovanému nordic walkingu. SEDMIČCE prozradila, co ji v nejbližší době čeká, jak se vyrovnává s diváckou kritikou a proč držela v mládí šílené diety.

Letos budete mít už počtvrté možnost zasednout v porotě Muže roku. Co na finalistech hodnotíte?
Přiznám se, že jsem na zadečky. To je pro mě jasná volba. (smích) Mám je ráda vypracované a sama se snažím, aby ten můj byl takový. Sice marně, ale na sedmašedesát si myslím, že je to pořád ještě dobrý. (smích)

Jak se udržujete ve formě?
Cvičím břišáky, chodila jsem plavat a každý den dělám nordic walking. To kdybych v mém věku nedělala, tak už jsem za chvilku úplně vyřízená. Dokud mě to baví, říkám si, že ještě žiju. Chodím běhat do parku, ale zásadně až večer, když se setmí, aby mě tolik lidí nepoznávalo, protože jsem jednou byla běhat přes den v lese a nemohla jsem udělat ani jedno kolečko. Pořád mě někdo zastavoval a ptal se: "Jé, vy ještě žijete?" (smích) Opravdu! To si nedělám legraci, takže teď už chodím jenom večer a samozřejmě ne do lesa.

Nebojíte se?
Nebojím. Vždycky mě alespoň třikrát zkontrolují policajti, protože chodit v noci přes Nuselský most je podezřelé, že jo... (smích)

V únoru jste si nalomila ploténku. Už jste v pořádku?
Ano, už se zahojila. Byla jen povrchově prasklá. Teď normálně plavu i cvičím. Mám stahovací pás, takže když vím, že to bude námaha na záda, vezmu si ho. Například když vleču těžký kufr. Ale jinak nemám bolesti ani žádná omezení.

Kromě sportu dodržujete i životosprávu?
Zase až tak to neřeším, občas sním i maso. Teď mě tedy zrovna trochu vyděsilo, když jsem zjistila, co v něm všechno je, ale dám si ho. Nejím sladké, to omezuji, protože mám pocit, že cukr už je dneska všude. A že bych si dala jitrnici nebo slaninu, to také ne, ovšem jinak jím všechno.

Měla jste někdy období, kdy jste držela diety?
Když jsem ještě ze začátku nevěděla, jak na to, držela jsem je. Hlavně všelijaké ty nezdravé - vodové, uhlohydrátové. Byla jsem kdysi, ještě za bývalého režimu, v Hamburku, bylo mi asi patnáct let, máme tam sestřenici. A tehdy tam byly diety hodně populární. Sestřenice mi o tom věnovala knížku a hubla se mnou. Jenže já jsem pak dostala ledvinový kámen, protože ty diety byly samozřejmě absolutně nezdravé, a dokonce se u nich omezovalo pití, takže jste se ani neproplachovali, a přitom jste mohli jíst slaninu a další nezdravé věci, to byl úlet, velký omyl. Až pak jsem začala se sportem. Dnes už vím, že je to o životosprávě. Tvrdím jedno - dieta vám krátkodobě sníží hmotnost, ale pokud ji nedržíte celý život, což je nemožné, pak v podstatě nemá smysl. Je třeba si prostě upravit životosprávu.

Celý rozhovor se Zuzanou Bubílkovou najdete v aktuální SEDMIČCE!