Vladimír Hron komediální talent uplatňoval od útlého dětství

Zpěvák, moderátor a imitátor Vladimír Hron (53) uplatňoval své komediantské nadání již jako malý kluk. Společnost dokázal rozesmát nečekanými reakcemi a vtipnými průpovídkami.

Jak říká, lidé se ho často ptají, kdy v sobě objevil bezbřehé klaunství, chuť bavit své okolí, vyvádět skopičiny a šaškovat až do úmoru. Sám by prý na to dnes už nedokázal odpovědět. "Moc si z toho nepamatuju, ale má maminka mi o tom často vypráví. Říká, že jsem byl údajně tak pohotové dítě, že když k nám dorazila návštěva, bylo díky mým vtípkům o zábavu postaráno."

Vladimírova maminka například ráda vzpomíná na situaci, která se odehrála u Hronů v předsíni. Při návštěvě se jeden z hostů budoucího komika hned mezi dveřmi zeptal: "Vládíčku, kdepak máte lžíci na boty?" Zdánlivě jednoduchá otázka se však dočkala nečekané odpovědi. "My boty nejíme," reagoval prý tehdy suše.

Trable s kouřením

Ovšem nejoblíbenější maminčina vzpomínka pochází z doby, kdy byly Vladimírovi pouhé tři roky. Jeho starší bratr, jak už to v rodinách chodí, ho musel všude brát s sebou, což se mu pochopitelně nezamlouvalo. Jednou se maminka dozvěděla, že bratr údajně chodí společně se staršími hochy z domu kouřit do prádelny. On ale statečně zapíral, a proto si matka zavolala Vladimíra. Chtěla se dozvědět, co je na tom pravdy, a tak následovala logická otázka "Vládíku, chodíte s Románkem kouřit do prádelny?"

Pozorně čekala na vyjádření mladšího syna, avšak jeho sdělení ji odzbrojilo. Dal si totiž ruce v bok a odvětil: "No, dovol, mami, snad víš, že už dva roky nekouřim..." "Maminka se údajně tak smála, až se jí podlomila kolena. Ale kde se to ve mně bere, netuším dodnes," říká s pobavením.