Václav Kopta vyrazil s manželkou na cesty
Herec, skladatel a muzikant Václav Kopta (59) je vnukem legionářského spisovatele a básníka Josefa Kopty (†67). V mládí se proslavil rolí studenta Radka ve filmu Sněženky a machři, je spoluautorem několika muzikálů a působil v mnoha kapelách. V létě je k vidění ve hře Marná lásky snaha v rámci Shakespearovských slavností. Dovolenou trávil poprvé v životě v obytňáku, své zážitky sdílel na sociálních sítích a nám poskytl rozhovor těsně před svým odjezdem.
Kam se letos chystáte na dovolenou?
Letos mám opravdu hodně pracovně nabitý program, ale i tak jsem si našel na začátku července pár dní volna, kdy vyrazíme s manželkou do Slovinska karavanem, který jsme si zapůjčili. Poprvé v životě pojedu obytňákem. Dokonce o tom budeme podávat svědectví přes sociální sítě, protože to bude velice komické, možná až tragikomické snažení dvou starších manželů, kteří poprvé v životě - a obávám se, že i naposled - vyrazí na takové dobrodružství. Buď to skončí nadšením mé ženy, nebo bych to spíš tipoval na rozvodového právníka či minimálně psychologa. Už jenom ta představa nás dvou v obytňáku je dost náročná. Jen si to představte, že dva naprosto nemožní a nepraktičtí lidé dotýkající se šedesátky vyrazí na takové dobrodružství.
Připravoval jste si nějaký plán cesty?
Ano, děláme si plán, co všechno chceme projet. Pomáhají nám profesionálové z té firmy, která nám zapůjčila karavan, a také turistická informační kancelář ve Slovinsku, což je taková obdoba naší CzechTourism. Oni nám připraví itinerář cesty a zařídí rezervace v kempech, protože my s manželkou jsme nemožní a bez nich bychom dojeli maximálně od nás z Dejvic na Vypich a tam bychom se ztratili. Myslím si, že bez téhle součinnosti s profesionály by vůbec nemělo význam někam jezdit. Navíc z toho budeme natáčet videa a budeme je dávat na sociální sítě.
To z vás bude influencer?
To zase ne. Je možné, že se jim to nebude líbit a použije se jen pár fotek. Uvidíme, jak to celé dopadne. Když si představím, že bychom třeba zítra měli vyrazit, rozvibruje se mi žaludek. Musíme spoléhat na to, že nás má pánbůh rád a že to zvládneme, protože ona to taková brnkačka nebude. Jen načerpat čerstvou vodu nebo vycouvat s takovým kolosem, to bude náročné.
V červnu jste měl narozeniny. Jak je slavíte?
Letos to není nic velkého, nepotřebuji mít narvanou hospodu a nechat se na zádech kamarádů vynášet do oblak. Jsem v tomhle spíš plachý člověk. Moc se ale těším na příští rok, na svoje šedesátiny. Když mi bylo padesát, slavil jsem v krásném stařičkém autobuse a jeli jsme do krajiny mého dětství. Příští rok bych chtěl zažít něco podobného a romantického pro ty nejbližší. Rád bych si zahrál s kapelou Wooden Shoes, se kterou už hraji dlouhé roky. Rád bych udělal nějaký koncert tady u nás na Hanspaulce, ne na počest pana Kopty, ale v rámci nějakého malého hudebního festivalu. Představoval bych si to jako takový vzpomínkový Woodstock a pak nějakou dobrou večeři u mého kamaráda Honzy Punčocháře, který tady kousek od nás má bezvadnou hospodu.