Utajená historie. Jiří Sovák považoval za svého syna Vágnera!

První zářijový pátek to bylo přesně na den devatenáct let, co nás na vždy opustil Jiří Sovák (†79). Legenda stříbrného plátna, laskavý cholerik, svéhlavý despota. Sám sebe označoval za drzého parchanta, přesto na něj všichni vzpomínají s láskou. Měl prořízlou pusu, ale dobré srdce. A my vám o něm prozradíme něco, co jste dost možná nevěděli.

Přestože Sovák neměl dobrý vztah s vlastním synem Jiřím Schmitzerem a ten mu kvůli tomu ani nepřišel na pohřeb, za svého skoro syna považoval muzikanta Karla Vágnera. Jak před lety zavzpomínala hercova manželka Anna, zvrat nastal po Sovákově vážném úrazu, kdy ho Schmitzer ani nepřišel navštívit do nemocnice, na rozdíl od Vágnera.

"Karel má vlastnosti, které si přál mít u svého syna. Cílevědomý, ctižádostivý, aniž by omezoval svobodu druhých. A ctil své rodiče. A že to z Karlovy strany nebyl krátkodobý zájem nebo vypočítavost, dokládá, jak moc mi teď pomáhá s mojí sestrou, která je v nemocnici. Sovča měl pravdu, když říkal, že je na něj spolehnutí," uvedla Anna před lety pro server iDnes. "Sovču zajímaly charakterové vlastnosti a k nim lze připočíst i to, že Karel uměl být diplomat a byl ve svém oboru na té špičce."

Zbožňoval Horníčka

Měl moc rád Vladimíra Menšíka, se kterým poměrně často flámoval, a alkohol si neodpouštěli dokonce ani při natáčení. Za svého vůbec nejlepšího přítele však Jiří považoval Miroslava Horníčka, s nímž se seznámil během základní vojenské služby v letech 1946-1947 v Armádním uměleckém souboru. Kamarádství jim vydrželo až do Sovákovy smrti.

"Bylo to hluboké přátelství. Když spolu točili Písaře a došlo tam k té strašlivé tragédii, kdy se Horníčkovi utopil syn, tak mu Sovča pomohl," zavzpomínala Anna Sováková a popsala, v čem přesně Jiří kamaráda podržel. "Jel pořád dál. Protože věděl, že Horníček je profík a že to musejí oba táhnout dál. Nedovolil mu o tom vůbec přemýšlet. Horníček byl mistr improvizace, ale tohle byla situace, kdy mohl klidně upadnout do deprese a nesnažit se. Jel s ním třeba i do Mariánských Lázní. A na pohřbu, to jsem byla až zaskočená, Horníček v jednu chvíli pustil svou ženu a držel za ruku mého muže."