Zavřít fotogalerii
a zpět na článek
Fotogalerie: Cesta k herectví mu nebyla zpočátku nakloněna – na příslušnou školu byl přijat až na čtvrtý pokus. Mezitím Miroslav Táborský úspěšně dokončil pedagogickou fakultu se zaměřením na fyziku a základy techniky. Učitelství však nikdy nevykonával v praxi; šlo mu spíše o způsob, jak se vyhnout povinné dvouleté vojenské službě. Po absolvování DAMU nastoupil do divadla v Kladně a od té chvíle se herectví stalo jeho celoživotním posláním. (1/8)
Cesta k herectví mu nebyla zpočátku nakloněna – na příslušnou školu byl přijat až na čtvrtý pokus. Mezitím Miroslav Táborský úspěšně dokončil pedagogickou fakultu se zaměřením na fyziku a základy techniky. Učitelství však nikdy nevykonával v praxi; šlo mu spíše o způsob, jak se vyhnout povinné dvouleté vojenské službě. Po absolvování DAMU nastoupil do divadla v Kladně a od té chvíle se herectví stalo jeho celoživotním posláním.

Cesta k herectví mu nebyla zpočátku nakloněna – na příslušnou školu byl přijat až na čtvrtý pokus. Mezitím Miroslav Táborský úspěšně dokončil pedagogickou fakultu se zaměřením na fyziku a základy techniky. Učitelství však nikdy nevykonával v praxi; šlo mu spíše o způsob, jak se vyhnout povinné dvouleté vojenské službě. Po absolvování DAMU nastoupil do divadla v Kladně a od té chvíle se herectví stalo jeho celoživotním posláním.

Autor: - red -
Cesta k herectví mu nebyla zpočátku nakloněna – na příslušnou školu byl přijat až na čtvrtý pokus. Mezitím Miroslav Táborský úspěšně dokončil pedagogickou fakultu se zaměřením na fyziku a základy techniky. Učitelství však nikdy nevykonával v praxi; šlo mu spíše o způsob, jak se vyhnout povinné dvouleté vojenské službě. Po absolvování DAMU nastoupil do divadla v Kladně a od té chvíle se herectví stalo jeho celoživotním posláním. Málokdo by uhádl, že proslulý Dominátor stál před tabulí jako učitel. Přesto tomu tak bylo – na pedagogické fakultě vystudoval Dominik Hašek dějepis a v rámci odborné praxe vyučoval na střední škole v Pardubicích. Pedagogické dráze se však dále nevěnoval, protože ho zcela pohltil hokej a mezinárodní kariéra. Studium předškolní pedagogiky přineslo Martině Preissové cenné životní zkušenosti a vhled do toho, co je skutečně důležité. Učitelství bylo v její rodině hluboce zakořeněnou tradicí, avšak Martina toužila jít dál, a proto pokračovala na Janáčkovu akademii. Ještě jako studentka začala hostovat v brněnském Národním divadle, kde podala výkony oceněné nominací na prestižní Cenu Thálie. Aktivní sportovní kariéra má svůj přirozený konec a nejlepší česká běžkyně na lyžích to věděla. Aby nebyla Kateřina Neumannová zaskočena, pečlivě se připravila a vystudovala andragogiku, tedy vědní obor zaměřený na vzdělávání dospělých. Nabyté znalosti pak naplno zúročila v práci pro Český olympijský výbor, kde pomáhá sportovcům po skončení kariéry zorientovat se v každodenním životě. Po maturitě se Olga Lounová zapsala na pedagogickou fakultu v Liberci a následně rozšířila své vzdělání studiem na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Přestože prošla pedagogickým vzděláváním, ve školství svou životní kariéru neviděla. Vždy ji přitahoval svět zábavy a showbyznysu, a tak se vydala cestou herectví, zpěvu a moderování. Tato slovenská rodačka zahájila svou vzdělávací cestu na střední pedagogické škole a posléze pokračovala studiem učitelství pro první stupeň základní školy. Ještě během studií se Andrea Růžičková přihlásila do reklamní agentury a rozběhla hereckou kariéru. Do školství nakonec nikdy nevstoupila, své pedagogické dovednosti však prý uplatňuje při výchově vlastních dětí. Téma školství prostupuje celou tvorbou Zdeňka Svěráka – ať už filmovou, nebo divadelní. Po vystudování českého jazyka a literatury nastoupil na venkovskou základní školu, kde strávil tři roky za katedrou. Odtud přešel na gymnázium v Žatci a poté zamířil do rozhlasu, kde se podílel na vzniku pořadu, v němž poprvé spatřila světlo světa postava legendárního Járy Cimrmana. V rozhlasovém prostředí navázal také spolupráci s hudebníkem Jaroslavem Uhlířem. Po gymnazijní maturitě studoval Jaroslav Weigel na pedagogické fakultě obory historie a výtvarná výchova. Stát před třídou plnou žáků ho však příliš nelákalo, a tak se obrátil k ilustraci a grafické úpravě periodik. Začínal jako výtvarný redaktor dětských časopisů a postupem času se stal dlouholetou a neodmyslitelnou součástí Divadla Járy Cimrmana.