Richard Tesařík vzpomínal na otce generála
Mít otce generála má své pro i proti. Hodně o tom ví zpěvák Richard Tesařík (74), jehož otec se navíc pyšnil vyznamenáním Hrdina Sovětského Svazu. Stejně jako vojevůdce Jan Žižka měl i on pásku přes jedno oko, což jeho velitelské vzezření umocňovalo. Mnozí z něj měli přímo hrůzu.
Majestátní postava generála Tesaříka prý vzbuzovala respekt, a když se někde objevil v uniformě, byl nepřehlédnutelný. Vojenskou kázeň vyžadoval také doma, což hůře nesli jeho synové Richard a Vladimír, budoucí hvězdy skupiny Yo Yo Band. Naštěstí pro ně však otec doma příliš času netrávil, takže jejich výchova byla většinou na matce. Když se doma objevil, museli sekat dobrotu. Ne vždy se jejich přestupky zabýval tak, jak by očekávali. Závažnost přečinu mnohdy vyhodnotil po svém, dokonce i v neprospěch poškozeného. Stejně jako v následujícím případu.
Vodní nálož našla svůj cíl
Jednoho dne si Richard s Vladimírem při pohledu z okna všimli podivných mužů v ulici. V padesátých letech se jim říkalo páskové, později chuligáni. Měli načesané emany, na sobě výstřední oblečení a u většiny vrstevníků budili respekt. Bratři je se zájmem pozorovali, když v jejich hlavách uzrál nápad. Samotná akce pak proběhla rychle. "Jeden z otcových prezervativů jsme naplnili vodou a čekali u okna, až se páskové přiblíží. Netušili jsme, kolik vody se do pánské ochrany vejde, bylo jí nečekaně hodně," vzpomíná na riskantní vtípek Richard Tesařík.
Pak už šlo vše podle plánu. Když se ostří hoši přiblížili na dostřel, ozvala se rána, kterou po malé pauze doprovodila smršť vulgárních nadávek. Mokré postavy se splihlými emany postávaly bezradně na chodníku a přes kapky vody hleděli do oken dejvického činžáku. A protože i bratři Tesaříci si chtěli vychutnat účinek své vodní akce a vykoukli z okna, byli brzy odhaleni. Dlužno dodat, že celý incident se odehrál v den, kdy se otec vrátil ze služební cesty a ještě v generálské uniformě právě odpočíval v křesle svého pokoje. Zmáčení tvrďáci si poměrně rychle vytipovali místo útoku a po několika minutách zazvonil u Tesaříků zvonek. Jelikož bratři tušili malér, ke dveřím se nehnali. Otevřel jim sám generál. Jedním okem si změřil zmáčená individua na prahu, vyslechl si jejich stížnost a pak zavelel: "Pozor! Čelem vzad! Odchod!" Uniforma vykonala své, žalovníci se nezmohli na slovo a zmizeli na schodišti. "Otec se vrátil do svého pokoje a k události se více nevyjádřil," vrátil se ve vzpomínkách na svého svérázného tatínka Richard.
