Petr Štěpánek přiznal, že měl ze slavného otce strach

Pocházet ze známé a úspěšné rodiny má své výhody i nevýhody. Své o tom ví herec Petr Štěpánek (71), jenž si celý život počínal tak, aby dělal co možná největší čest slavnému příjmení.

Petr a jeho dnes už zesnulí sourozenci Jana a Martin Štěpánkovi nesli těžké břemeno. Jejich otec, uznávaný herec Zdeněk Štěpánek, nastavil ve své profesi laťku opravdu vysoko, neboť platil za filmovou hvězdu první republiky. Jeho potomci se tak v minulosti obávali, aby otce nezklamali. Všichni tři se totiž dali na herectví, výjimkou byla pouze nejmladší sestra Kristina Taberyová, která zvolila režii. I když byl Zdeněk Štěpánek podle všeho velmi přísný, syn Petr dodnes lituje toho, že neměl možnost s tatínkem profesně spolupracovat.

"Na scéně jsme se bohužel nepotkali, on zemřel v osmašedesátém roce, to mi nebylo ani dvacet. Strašně mě mrzí, že mě takhle brzy opustil a nemohl jsem si s ním zahrát, protože to by byla škola. On dovedl být velice přísný," přiznal v Rozpravách Milana Heina. Taktéž se svěřil s tím, že zpočátku se bál otcovy reakce na to, jak umí hrát. "Po Janě a Martinovi jsem šel jako další studovat divadelní fakultu. Táta mi pak říkal: 'Hele, co jsi tam dělal... Nechceš mi něco ukázat?' Ale já věděl jednu věc, on se uměl podívat. To bylo horší, než když mě seřezal řemenem. Tenkrát jsem mu popravdě odpověděl: 'Tati, já nechci vidět tvůj pohled, já bych na tu fakultu nešel'," zavzpomínal Štěpánek. Dnes už má ale pro jeho pedantnost jisté pochopení.

"Když si zpětně uvědomím, co mu muselo běžet hlavou - zda budeme úspěšní, jestli to nebude spíš rodinný propadák... Ono nést takové jméno, to je Damoklův meč," připustil. Petr se netajil ani tím, že pro něj a sourozence představovalo dané příjmení určitý závazek. "Neustále nás někdo tlačil, abychom dokázali, že na to jméno máme. Myslím si, že kdyby teď tady byli Jana a Martin, budou říkat totéž," míní herec.