Paulová překonala deprese, ale pocitů nejistoty se stále nezbavila
Není pochyb o tom, že Jana Paulová (63) patří mezi naše nejnadanější herečky, a měla by být tedy právem na co pyšná. Ona se tak ale necítí, a co se týče jejího povolání, trpí i po letech zoufalými pocity nejistoty.
Jana je plná protikladů. Na jednu stranu si po letech herecké kariéry troufl a na velký režisérský projekt, na tu druhou ji však neustále svírá nervozita, jestli dělá všechno tak, jak by měla. "V Divadle Kalich jsme nazkoušeli hru Lady Oskar, v níž vystupuje oproti původní předloze žena a je zasazena do současné doby," řekla Paulová na rádiu Frekvence 1 s tím, že se tentokrát ujala kromě ztvárnění hlavní role i režie.
Dokonce se na tu pozici sama navrhla! "Málokdy jsem se potkala s režisérem, který by měl na sto procent stejný smysl pro humor jako já. Tak jsem přemýšlela a zjistila, že navíc po nich často neuctivě některé věci předělávám, když pak už nemají čas chodit na představení, a proto jsem se rozhodla, že to tentokrát zkusím sama," prozradila Paulová s tím, že se jejímu návrhu v divadle nikdo nebránil.
Přiznala ale, že je pro ni režírování velmi náročné. Na otázku, zda na sebe jako správná režisérka i křičí, odpověděla Paulová pohotově. "Já na sebe křičím po každém představení. Jsem si tím nejhorším a nejpřísnějším režisérem prakticky i po 400 reprízách. Tahle »schíza« je ve mně stále, to u mě není nic divného," práskla na sebe překvapivě. Na své kolegy prý však přísná není.
"Myslím, že jsem na ně výrazně laskavější než sama na sebe," řekla se smíchem. Paulová se nikdy netajila tím, že bylo období, kdy ji trápily deprese. Dokonce se na dlouhých pět let vzdala herectví a myslela si, že se k němu už nevrátí. Zlepšit psychiku se jí nakonec podařilo díky cestování do exotických zemí, kde našla vnitřní klid a rovnováhu.