Libuše Švormová na bolavé vzpomínky nikdy nezapomněla

Ačkoli je její život už skoro čtyřicet let spojený s manželem Janem Paterou (65), herečka Libuše Švormová (83) nikdy nezapomněla na svou první životní lásku, ženatého spisovatele Jana Otčenáška (†54). Kdyby nezemřel, zřejmě by spolu byli dodnes.

Libuše o svém trápení moc často veřejně nemluví. Udělala ale výjimku a zavzpomínala na muže, jehož milovala až do morku kostí. "My jsme spolu žili devatenáct let. Jena jsem nechávala psát na Dobříši, kde jsme spolu byli, protože když psal, tak jsem chodila zkoušet do divadla. V té době jsem byla v Městských divadlech pražských, kde jsem hrála sedmkrát v týdnu a z toho v sobotu a neděli dvakrát. To byl život, který se točil jenom kolem divadla," pustila se Libuše do vyprávění a upozornila, že fakt, že byl Jan Otčenášek úředně ženatý, jí nepřekážel.

"Já jsem nebyla ta druhá. Já jsem v jeho životě byla ta první. On vstoupil do pardubického divadla, když jsme zkoušeli hru Romeo, Julie a tma, což on napsal. Přijel se na to podívat, vešel do zkušebny a potom mi prozradil, že přesně v tu chvíli si řekl: To je ona. Ne ta Ester, ale to je ta žena, kterou hledám," řekla Švormová pro pořad Moje místa.

Rozvod nevyžadovala

"S tím rozváděním se to bylo složité. Když jsme se seznámili, tak byl v té době prvním tajemníkem Svazu spisovatelů a politicky se vůbec nehodilo, aby se rozváděl. Tyhle věci se nerady viděly," vysvětlila, z jakého důvodu se oni dva nikdy nemohli vzít. Rozhodně prý však byla šťastná.

"Já jsem od toho života víc nečekala. Měla jsem jeho, jeho lásku a divadlo. To mi stačilo. Ani jsem netoužila po dětech, nechtěla jsem žádnou rodinu. On svoje děti měl a já jsem po dítěti nijak zvlášť netoužila. Nijak se tím moc netrápím, že nemám děti, protože vím z mnoha stran, že děti s sebou sice přinášejí strašně moc radostí i naplnění života, ale taky mnoho velkých starostí, křivdy a rozčarování," nechala se slyšet. Jejich soužití nakonec rozdělila Otčenáškova smrt.

"Zemřel brzy, ve čtyřiapadesáti letech dostal rakovinu plic. Jsou lidi, kteří nekouří vůbec a dostanou rakovinu plic. On teda kouřil hodně, to je pravda, zvlášť při práci. Možná že to to trošku způsobilo. Pro mě to byla tehdy rána. Myslela jsem si, že v šestačtyřiceti letech už budu navždy sama, co se dá dělat. Pak jsem ale měla druhé veliké štěstí v životě, že jsem potkala svého muže," řekla v rozhovoru pro televizi Seznam.