Lenka Filipová: O svůj osud se musíte zasloužit
Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. Zpěvačka Lenka Filipová (65) si před dvěma lety prošla velmi těžkým obdobím, když ji opustil manžel, architekt Boris Drbal (67), a postihla ji velmi vážná nemoc. Změnila pohled na život. A na události. Z naprosté fatalistky se stala žena, která si uvědomuje, že nestačí jen sedět a čekat. Svému osudu musíte jít naproti.
Lidé znají především vaše hity jako Zamilovaná nebo Za všechno může čas. Vy ale máte ve svém repertoáru i hodně klasiků. Máte ráda historii?
Ano, moc. Měla jsem ji ráda odjakživa. Milovala jsem i historické filmy třeba o husitech nebo o Žižkovi. Tenkrát nás brali ze školy povinně na tyhle filmy, ale mně to nevadilo. Koukala jsem na ně pak klidně i v televizi. Mám tím podmíněné prostředí i jazyky. Velmi mě zajímá historie, a to jak Anglie, tak i Francie, Ameriky a vůbec celé Evropy. Jedna z mých nejoblíbenějších knížek je Egypťan Sinuhet. Někdy se nad tou knížkou pozastavím a říkám si, že jsou tam taková moudra, proč si z toho něco nebereme. Pořád opakujeme stejné chyby.
Někde jsem četla, že dokážete zpívat v pěti jazycích. Ovládáte je plynule?
Ne, to proboha ne. (smích) Třeba texty na album Oppidum jsem se musela učit foneticky. Hodně mi s tím pomohl kolega Sean Barry. Bez něj bych se do toho nepustila. Je to Angličan a v podstatě sám odmala dělal tuto muziku. Hráli jsme spolu dlouhá léta, takže jsem se v tom postupně začala orientovat, oslovilo mě to a říkala jsem si, proč mě to tak oslovuje, tak jsem do toho šla srdíčkem. To vás pak mnohem víc baví, i když je to těžké.
Nějakou dobu jste žila i ve Francii...
Studovala jsem ve Francii dva roky klasickou kytaru.
Nikdy jste tam nechtěla zůstat? Třeba byste dnes byla známá tam.
Víte co, ty osudy se tak různě mění a točí. Někdy dost klikatě, což bylo právě v tomto případě. Už k tomu málem došlo, ale nakonec se stalo něco, co mě vrátilo zpět sem.
A do budoucna neuvažujete, že byste se přestěhovala někam do ciziny?
Můj repertoár a vůbec i ta jeho jazyková vybavenost a pestrost k tomu samozřejmě vybízejí, ale záleží na tom, jaká bude poptávka. Myslím, že to ale není úplně od věci.
Věříte na osud, že co se má stát, to se stane?
Řekla bych, že jsem určitě fatalista, ale je dobré k tomu přistupovat s rozumem. Dnes s odstupem let už vím, že jsem dělala jednu chybu. Myslela jsem, že věci ke mně přijdou samy. Až takto naivní jsem byla. Ale není to tak. Je opravdu třeba přiložit ruku k dílu a nějakým způsobem se o ten osud zasloužit a být s tím v souladu, co cítíte a kam vás to táhne.
Celý rozhovor s Lenkou Filipovou najdete v nové SEDMIČCE, která vychází právě dnes!