Jitka Zelenková a její alpské dobrodružství

V létě 2011 se zpěvačka Jitka Zelenková (71) vydala se svým domovským fotbalovým týmem Amfora do švýcarského Montreux. Tenkrát ani vzdáleně netušila, jaké drama na této cestě zažije.

Při jednom z výletů vyvezly džípy členy výpravy vysoko do Alp na sýrové fondue. "Raději ani nechci vědět, jak moc vysoko to bylo. Když jsme vyšli z restaurace, byla jsem naprosto okouzlená tou nádherou kolem a nenapadlo mě nic lepšího než se vydat dolů pěšky. K sestupu z výšin jsem přesvědčila ještě Ivu Šípovou, manželku Karla Šípa, a pár kroků před námi si vyšlapovali Honza Čenský a Antonín Panenka. Jenže právě ti nás s Ivou svedli na scestí," vrátila se k původně klidnému výletu zpěvačka.

První problém nastal na křižovatce. Zatímco Jitka chtěla jít rovně, Iva důvěřovala orientačnímu smyslu pánů. "Jako bych tu větu slyšela i dnes: 'Oni to vědí líp.' Nechala jsem se bohužel přesvědčit a po chvíli jsme již s Ivou klopýtaly po kamenité cestě, zatímco chlapi zmizeli v nedohlednu," pokračovala Zelenková.

Aby toho nebylo málo, zdolávala terén ve fungl nových šněrovacích botičkách, které Jan Rosák krátce předtím nazval diskobotkami. Kdo také mohl tušit, že se v nich vydá mimo asfaltové cesty? Najednou se začalo zatahovat nebe a nad opuštěnou dvojicí se shromažďovala zlověstná mračna. Cesta byla čím dál horší, situace se stávala dramatickou.

Nečekaný zachránce
V počínající nervozitě zpěvačka vytáhla mobil. To, že v těch místech nebyl signál, změnilo nervozitu na absolutní paniku. Začalo pršet a také se ochladilo. "To asi ty studené skály všude kolem. Zbytky pudu sebezáchovy nás hnaly pořád dopředu, kamenná cesta se měnila na skalnatou stezku a najednou jsem se ocitla v místě, ze kterého se nešlo posunout ani dolů, ani nahoru. Něco takového jsem do té doby prožívala jenom na gauči s hrdiny dobrodružných filmů, zabalená do deky," popisovala své trable.

Když už se smířila s myšlenkou, že tam uprostřed Alp, mimo signál a civilizaci, daleko od Panenky, Čenského a Amfory, zhynou, objevil se zčistajasna Čech. "Nikoli praotec, ale Vladimír. Chvíli tím svým šibalským úsměvem pozoroval naše drama a pak do ticha hor suše, ale dostatečně škodolibě pronesl: 'No jo, to je ta vysokohorská turistika.' Nebýt statečného Vladimíra, který nám podal pomocnou ruku, nechci domýšlet, jak by to s námi tenkrát dopadlo. Tahle historka mohla klidně končit mou smrtí. Naštěstí se našel statečný zachránce, který mě doslova vyrval ze spárů skal," přiznala Zelenková.