Jiří Štědroň: Jsem rád, že se nikdo nepotatil

Už fakt, že pochází z muzikantské rodiny, ho předurčil k tomu, stát se zpěvákem. Jeho hity Belinda či Barbara se staly nesmrtelnými. Jiří Štědroň (77) však mnohem víc toužil po herecké dráze. Své herecké ambice nenaplnil, proč je tedy rád, že z rodiny nikdo nepokračuje v jeho šlépějích?

Jiří Štědroň byl k hudbě veden od mala, jeho otec Jan Štědroň byl violista a vyučoval na brněnské konzervatoři. Sám vždy tíhl spíše k herectví. Po absolvování gymnázia se vydal studovat na JAMU, zároveň ale hrál a zpíval v divadlech, po studiích a v kabaretu. Chtěl hrát, dostával ale hlavně pěvecké pracovní příležitosti.

"Upřímně jsem chtěl být radši herec, ale tak nějak se to přihodilo, že jsem dostával více příležitostí pěveckých , které jsem samozřejmě využil a už jsem běžel v tom kolotoči," rozpovídal se pro SEDMIČKU o svých kariérních začátcích.

"Tehdy nebylo zvykem, že herec zároveň zpívá. Muzikálový obor sice existoval, ale nebyl tak dominantní jako dnes. Tehdy se mi to změnit nepodařilo a dnes už to změnit nejde, i když samozřejmě dělám v hudebních divadlech."

Jiří Štědroň své herecké ambice nenaplnil a v jeho rodině není nikdo, kdo by v jeho šlépějích pokračoval. To mu ale nevadí. "Jsem celkem rád, že se nikdo nepotatil," prohlásil. Na otázku, zda mu nevadí, že nemá nástupce, odpověděl takto: "Nijak zvlášť ne, protože to kolikrát bývá i dost bolestivé. Lidé jsou citliví na to, když se jim nedaří, nedostanou roli a podobně. A v tom herectví to tak je, že čekáte na příležitost."