Janek Ledecký: Mám jiné mety než dostat státní vyznamenání

Jestli muzikantovi Jankovi Ledeckému (56) něco kromě talentu nechybí, je to rozhodně pracovitost. Sotva ukončil vánoční turné s kapelou, vrhl se pro změnu na muzikál. Po patnácti letech má obnovenou premiéru jeden z jeho prvních muzikálů Galileo a nebyl by to Janek, aby na celý projekt nedohlížel. Jak sám říká, to, co mu teď hlavně chybí, je čas. V hlavě má mnoho nápadů, a než je uskuteční, rád by se jel podívat také na pár závodů své dcery Ester (23), kterou opět čekají bitvy o medaile. SEDMIČCE prozradil, z čeho měl při uvedení muzikálu největší strach, co mu pomáhá, když už je absolutně vyčerpaný, a kdy využívá titul z práv, která vystudoval.

Vaše dcera Ester loni dostala státní vyznamenání. V souvislosti s tím mě napadá, že už ho tady dostala i řada zpěváků - Michal David, Ondřej Hejma, Daniel Hůlka, Lucie Bíla a další. Jaká by byla reakce, kdybyste byl navržen?
Nemyslím, si že bych si ho zasloužil.

Máte za sebou někdy i mnohem delší kariéru než někteří jiní, kteří ho dostali. Na kontě máte řadu hitů, udělal jste několik muzikálů, všichni vás znají...
To je dobře, toho si vážím, ale myslím si, že státní vyznamenání je trošku jiný kalibr, a až v momentě, kdyby mě na něj někdo navrhl, bych se tím začal zabývat. Ale nemám v tomhle směru vůbec žádné ambice. Mám úplně jiné mety než dosáhnout státního vyznamenání.

Není tajemstvím, že jste vystudoval právo. Využil jste ho vůbec někdy ve svém životě?
Hned od státnic jsem odjel na turné s Žentourem a nikdy jsem jako právník nikam nenastoupil, ale samozřejmě oproti jiným lidem určité větší povědomí o právní problematice mám.

Jste zpětně vůbec rád, že jste práva vystudoval?
Kdybych na ně nešel, tak jsem šel na vojnu. (smích) Měl jsem to takhle postavený. Ne že bych byl z toho šťastný, ale třeba smlouvy v angličtině a veškeré vyjednávání, které vedu v angličtině a které se překládá, ať už v Koreji, nebo Japonsku, většinou vedu sám. Ale upřímně říkám, že radost z toho nemám. Mě baví úplně jiné věci.

Ale tak do života se to hodí, ne?
Já vám řeknu, k čemu se mi to hodí. Když sedím u doktora v čekárně nebo u zubaře a vyjde sestřička, řekne: "Pane doktore..." A já se vždycky ohlídnu za sebe, jestli za mnou není nějaký doktor. Tam ten titul používají. A pak ho ještě slýchám, když mě zastaví policajti. Ti si to také vychutnávají. Vždycky říkají: "Pane doktore, vy víte... Řekněte nám, co jste udělal." To je jediné, k čemu mi je ten titul, upřímně řečeno, dobrý. (smích)

Celý rozhovor s Jankem Ledeckým najdete v aktuální SEDMIČCE!