Jaká byla vysněná povolání známých osobností?

Fotogalerie: Nikdo neuvěří, že mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott se netoužil stát zpěvákem, byla to pro něj jen náhradní varianta. V dětství miloval kreslení, rád maloval pohřby a chtěl se stát malířem. Po ukončení plzeňské základní školy se proto pokoušel o přijetí na uměleckoprůmyslovou školu, na studium výtvarného oboru. Naštěstí pro mnohé jeho fanynky přijat nebyl, a odešel se proto vyučit do strojírenského závodu ČKD, obor elektromontér. To ho prý moc nebavilo a až během učňovských let se začal věnovat své druhé velké lásce – zpěvu. Dálkově začal studovat Pražskou konzervatoř a v 50. letech příležitostně vystupoval po klubech jako amatér. Účastnil se také různých pěveckých soutěží. U poroty zcela propadl, dostal však nabídku na angažmá v pražských tanečních kavárnách. Vedle svého zaměstnání elektrikáře v ČKD začal po večerech poloprofesionálně vystupovat, čímž začala jeho hvězdná pěvecká kariéra. K malování se v 90. letech vrátil a svá díla později vystavoval v Česku, Německu i USA. (1/6)

Nikdo neuvěří, že mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott se netoužil stát zpěvákem, byla to pro něj jen náhradní varianta. V dětství miloval kreslení, rád maloval pohřby a chtěl se stát malířem. Po ukončení plzeňské základní školy se proto pokoušel o přijetí na uměleckoprůmyslovou školu, na studium výtvarného oboru. Naštěstí pro mnohé jeho fanynky přijat nebyl, a odešel se proto vyučit do strojírenského závodu ČKD, obor elektromontér. To ho prý moc nebavilo a až během učňovských let se začal věnovat své druhé velké lásce – zpěvu. Dálkově začal studovat Pražskou konzervatoř a v 50. letech příležitostně vystupoval po klubech jako amatér. Účastnil se také různých pěveckých soutěží. U poroty zcela propadl, dostal však nabídku na angažmá v pražských tanečních kavárnách. Vedle svého zaměstnání elektrikáře v ČKD začal po večerech poloprofesionálně vystupovat, čímž začala jeho hvězdná pěvecká kariéra. K malování se v 90. letech vrátil a svá díla později vystavoval v Česku, Německu i USA.

Autor: - red -

Jiřina Bohdalová sice v dětství hrála v němých filmech, ale dlouho váhala mezi profesí herečky a učitelky. Po absolvování reálného gymnázia se pokoušela dostat na studia herectví. "Původně jsem se přihlásila na DAMU, ale dvakrát mě odmítli pro netalent," svěřila se otevřeně. "Chtěla jsem se stát herečkou, ale když to nevyšlo, můj druhý sen byl stát se učitelkou. Zjistila jsem, že v Ostravě na národním výboru mohu udělat zkoušky na pedagogický ústav. Měla jsem tehdy v Ostravě lásku a chtěla se za ní dostat, přihlásila jsem se proto na zkoušky, složila je a začala učit na základce v Matiční," vysvětlila herečka, proč začala pracovat v Ostravě jako učitelka a několik let tam vyučovala na dvou základních školách. Napotřetí ji na DAMU přijali, ale s láskou vzpomíná na své tehdejší žáky. "Byla jsem takový Komenský v sukních, učila jsem hrou. Vždycky jsem měla ráda malé děti, četla jsem jim pohádky, zvlášť Káju Maříka," popsala, jak uplatňovala své herecké schopnosti i ve školství.

Frontman skupiny Kabát Josef Vojtek odmalička rozhodně nesnil o tom, stát se zpěvákem, nebyla to dokonce ani jeho záložní varianta. "Celé dětství jsem hrál fotbal, byl blázen do míče a rozhodně se chtěl stát fotbalistou. Zastavilo mě ale zranění," přiznal. Nakonec se v Teplicích vyučil opravářem telefonů a práci několik let vykonával. Ke zpěvu se skupinou Kabát se dostal náhodou, kapela právě hledala zpěváka a on byl na ráně. Jeho první honorář byly sušenky Dukla. "Moje druhá láska bylo divadlo, činohra, koketoval jsem i s myšlenkou stát se hercem. To se mi taky nakonec splnilo, už přes dvacet let hraju v Divadle Broadway. Samozřejmě tam zpívám v muzikálech, činohru jsem zatím ještě nezkusil, i když nabídky už jsem měl," přiznal s úsměvem.

Jedna z nejobsazovanějších hereček Jaroslava Obermaierová se odmalička toužila stát baletkou. Přivedly ji k tomu maminka s babičkou, cvičila od čtyř let. "Mě tanec strašně bavil, chodila jsem trénovat do baletní přípravky při Národním divadle. Žádná protekce v tom nebyla, normálně jsme všichni dělali takzvané předehrávky a vybírali si nás do jednotlivých představení," vysvětlila pro SEDMIČKU fakt, že od deseti do čtrnácti let díky konkurzům mohla tančit vedle profesionálů na velkém jevišti. Vytouženou baletkou se nakonec nestala. "Přijímačky jsem zkusila, ale už jsem na to neměla," uznala sebekriticky.

"Celé dětství jsem toužil stát se potápěčem nebo námořníkem. Otec mě nutil chodit do houslí, věřil, že by ze mne mohl být hudebník. Pan učitel mu ale po čase řekl, že jestli chce pro hudbu udělat něco dobrého, ať mě z houslí odhlásí," smál se v rozhovoru pro SEDMIČKU. "Já chtěl na loď. V době, kdy se nesmělo ani do Bulharska, mě lákala možnost cestovat. Přihlásil jsem se proto do labsko-oderské plavby. Ale měli tam nějaký výběr a mě nevzali," dodal.

Jeho matkou byla herečka Dana Medřická, otec slavný herec a divadelní režisér, a jeho dědeček byl dokonce v letech 1945–1949 ředitelem Národního divadla. Václav Vydra ale v rozhovoru pro Český rozhlas přiznal, že hercem nikdy být nechtěl být. "Chtěl jsem jít svou vlastní cestou a být hasičem, ošetřovatelem nebo malířem. A když to vypadalo, že se budu muset rozhodnout, vybral jsem si konzervatoř jenom proto, že tam nebyly matematickofyzikální předměty." K oboru ošetřovatelství zvířat se nakonec oklikou dostal, žije s manželkou Janou Bouškovou na Slapech a v blízkých Malčanech si vybudovali zvířecí farmu.