Heřmánková, Tomsová a Retková: Celý život táhneme spolu

Tři nezapomenutelné hlasy, tři výjimečné osobnosti a především tři dlouholeté kolegyně a dobré kamarádky Marie Tomsová (65), Marie Retková (61) a Hana Heřmánková (54) se po mnoha letech sešly na jednom pódiu. Společně totiž moderovaly koncert Slovenští muži vrací úder v pražské Lucerně. A kromě toho, že to všem třem legendárním hlasatelkám velmi slušelo, zvládly to levou zadní!

Kdy jste se všechny tři naposledy pracovně potkaly?
Marie Tomsová: Asi na Frekvenci 1.
Hana Heřmánková: Ale my dvě jsme spolu pracovaly často.
Marie Tomsová: Měly jsme dokonce první vysílání Dámského klubu, nazvaly jsme to Porod v přímém přenosu. Maruška Retková se připojila na konci. Když jsme končily, ona tam byla velmi krátce. Ale jinak se potkáváme na různých společenských akcích.
Marie Retková: Je příjemné se zase vidět, protože to táhneme celý život spolu. Pravidelně se nescházíme, ale když se potkáme na nějaké akci, chvilku si najdeme. Vždyť my jsme spolu dozrávaly, vdaly se, povily děti, já už mám i vnoučata. Víme o sobě všechno možné i různé tajnosti a naše rodiny se také znají.
Marie Tomsová: Pan doktor Retek (manžel Marie Retkové, pozn. red.) mi s pravil nohu před více než 35 lety a synovci ruku. A spravil mi ji krásně, protože tenkrát mi řekli, že už nebudu chodit, natož lyžovat, a dnes dělám všechno!
Marie Retková: Heřmánkovi, Vávrovi i Hančina maminka k manželovi taky chodili. Jsme takhle propojené.

Jak dlouho vám trvala příprava na moderování akce Slovenští muži vrací úder?
Hana Heřmánková: Posledních 14 dní jsme byly pořád ve spojení, protože jsme si samy připravovaly scénář. Díky všem novinářům jsme se na internetu dozvěděly takových věcí... Chtěly jsme použít hlavně zajímavosti z rozhovorů, aby to bylo autentické. To, co skutečně řekli a snad i autorizovali samotní umělci. Takže jsme se dozvěděly, jak to teď na Slovensku je. (smích)
Marie Tomsová: Nebylo to ovšem nic neobvyklého, moderujeme i jiné věci, takže jsme z toho nevypadly.
Hana Heřmánková: A to jsem si udělala v pátek výron, když jsem upadla. Ale během koncertu už to bylo dobré, jen ty podpatky...
Marie Retková: Já tedy musím říct, že to byly trochu nervy, ale myslím, že to dobře dopadlo. Hlavně mám dobrý pocit z lidí, kteří se fakt bavili a měli výbornou náladu, kvůli tomu jsme to dělaly. Já byla totiž týden pryč a měla jsem na poslední chvíli co dohánět!
Marie Tomsová: My jsme se teď domlouvaly a spolupracovaly, dá se říct, výhradně přes internet. Posílaly jsme si vzájemně texty a úpravy e-mailem. Posledních čtrnáct dní jsme byly velmi intenzivně ve styku. Ale všechny tři jsme se poprvé sešly až večer před koncertem, abychom si sesumírovaly, kdo co řekne.

Když už jste zmínila internet, jak to máte s moderními technologiemi? Jdete s dobou?
Hana Heřmánková: Teď jsme se tedy trochu zdokonalily, ale u nás doma to obvykle končí stejně ve stylu: "Pepo? Franto? Najdi mi to..."
Marie Tomsová: Chytrý telefon nemám, mám strach, že bych ho nepochopila, nebyla bych s ním kamarád, takže já mám naprosto předpotopní mobil. (smích) Ale na internetu pracuju, i když neumím všechny fígly.
Marie Retková: Samozřejmě nejsem ajťák, ale nemám s tím problém.

Scházíte se někdy také společně, jak se říká, na kafíčko? Nebo si telefonujete?
Marie Tomsová: Hance například volám, když chci jít do Divadla Bez zábradlí (Hana Heřmánková je ředitelkou divadla, které v roce 1990 založil její manžel Karel Heřmánek, pozn. red.) Tam se velmi těžko shánějí lístky a u našeho nejistého povolání nejde, abych si koupila lístky na dobu za dva měsíce. Takže mám jistotu, že když Hance zavolám a řeknu: "Můžu přijít zítra do divadla?", tak ona řekne: "Můžeš."

Hanko, jak to děláte, když máte vyprodáno?
Hana Heřmánková: To je výhoda mít vlastní divadlo. (smích) Já samozřejmě nemůžu dávat lístky, co by mi pak řekli v pokladně, ale mohu využít přístavku a na jedné straně jsou i schody a polštářky, takže tam máme možnost uložit přátele.

Celý rozhovor s legendárními hlasatelkami najdete v novém čísle časopisu SEDMIČKA!