Alexej Pyško: V určitém věku si hrát na singl je nesmysl

Na první pohled budí respekt. I to je možná důvod, proč Alexej Pyško (62) dostává v televizi často role bossů. Než se k těmto postům ale dopracoval, prošel si školou života po boku velkých mistrů v Národním divadle. SEDMIČCE prozradil, co se od nich naučil, jak se dívá na to, že dnes děti tráví mnoho času u počítačů, a proč nikdy nechtěl emigrovat.

Co je u vás v poslední době nového?
Po soukromé stránce je, zaplať pánbůh, všechno stabilní a po pracovní stránce jsem se po čtyřech letech docela náročného natáčení vrátil zpět do normálních kolejí a musím říct, že je to fajn. Svým způsobem mě potkalo velké štěstí, a to dva filmy, nebo spíš dvojitý film Gangster Ka, a na podzim jsme dokončili 26dílnou epopej Rapl. To mám tedy za sebou a kromě toho se starám o svoji menší divadelní společnost.

Chystáte teď něco nového, co už byste mohl prozradit?
Zatím nechci nic prozrazovat. Některé projekty jsou v jednání, ale teď je to přesně v té fázi, kdy chci určité věci stabilizovat, kdybych náhodou zase nějakým způsobem uhnul v tom svém povolání a potřeboval bych mít více času na něco jiného, tak aby moje společnost Studio Bouře fungovala. Hrajeme teď pět komedií, které jsou krásné, ale dost člověka zaměstnají.

Berete si za ta léta ještě pořád některé věci k srdci, nebo už vás jen tak něco nerozhodí?
Víte co, i když si říkáte, že vás jen tak něco nerozhodí, jsem typ člověka, kterého věci občas docela dost mrzí, zvlášť když se dějí neprávem, a to samozřejmě vychází z povahy, kterou mám a kterou nepředěláte. Léty jsem se ale naučil některé věci pouštět jedním uchem dovnitř a druhým ven, ale vždy mě potká něco, co mě překvapí, a musím se s tím nějakým způsobem vyrovnat.

Pocházíte z Ostravy. Neuvažoval jste, že byste se na Moravu vrátil?
Kvůli práci to moc nejde, mám ji soustředěnou hlavně v Praze, navíc tady už jsem větší polovinu života. V Ostravě jsem v podstatě prožil dětství, dospívání a pak možná ještě šest krásných let v ostravském Státním divadle, ale jak říkám, už více než třicet let jsem v Čechách. Jasně, říká se »nikdy neříkej nikdy«, nevím, co se přihodí za týden, ale takto, jak to teď je, nám to oběma s manželkou, myslím, naprosto vyhovuje.

Jaké povolání vykonává vaše manželka?
Je zdravotní sestra.

Můžete prozradit, jak jste se seznámili, když není z hereckého prostředí?
Byla to náhoda. Seznámili nás naši kamarádi a od té doby jsme se tak nějak sbližovali, až jsem časem pochopil, že v určitém věku, který už nebyl úplně nejnižší, si hrát na »singl« je nesmysl. Navíc úplně upřímně, moje žena má takové vlastnosti, se kterými nevím, jestli bych se ještě u nějaké jiné ženy setkal. Byla to pro mě obrovská klika, že jsme se dali dohromady.

Celý rozhovor s Alexejem Pyškem najdete v nové SEDMIČCE, která vychází právě dnes!