Aleš Cibulka si hlídá duševní zdraví
Moderátor Aleš Cibulka (47) před lety zažil stav, který by nikomu nepřál. "Nejhorší fáze trvala asi tři měsíce, do práce jsem byl schopen se vrátit za půl roku. První dva měsíce jsem jen ležel - i napsání esemesky nebo pětimetrová cesta na toaletu a zpět pro mě byly heroickými výkony," popisoval s odstupem svůj stav vyhoření. Jak se cítí dnes a proč je přesvědčený o tom, že už nikdy nevyhoří?
Aleš Cibulka si myslí, že mu další kolaps, jako měl před lety, již nehrozí. "Víte, mnohokrát jsem se o tom bavil s panem doktorem Radkinem Honzákem, mým dvorním psychiatrem. Já tvrdím, že člověk nikdy nemůže vyhořet podruhé. Kdo si totiž sáhl úplně na dno svých sil a doslova padl na hubu, ten už to nikdy nepřipustí. Ano, jsem zapřažený jak v televizi, tak v rádiu, vyjíždím se svým zájezdovým pořadem, chystám nový pamětnický kalendář, ale už si to hlídám. A co je důležité, dělám jen tu práci, která mě baví, a to s lidmi, s nimiž se setkávám rád. Vím, že ne každý může mít takový luxus, ale já se k němu díkybohu na prahu padesátky dopracoval," řekl nám Aleš s úsměvem. Důvodů k radosti měl ale v posledních dnech hned několik.
Začátkem týdne natočil další nové díly pořadu Sejdeme se na Cibulce, který vysílá televize Barrandov, a zároveň v rozhlase oslavil 25 let od svého prvního moderování pořadu Host do domu. "Já miluju výročí, miluju připomínky toho, co se kdy stalo. Můj Michal (Jagelka, pozn. red.) si kvůli tomu ze mě dělá legraci. Když se podíváte do mého diáře, najdete tam nejen pracovní záležitosti, které mě čekají, ale i nejrůznější výročí," smál se Cibulka a dodal: "Nejvíc by vás možná pobavil Mezinárodní den sádrových trpaslíků nebo Světový den komplimentů! Vím, kdy jsem poprvé nebo naposledy vysílal nějaký pořad, kdy jsem se poprvé objevil na obrazovce nebo u rozhlasového mikrofonu, a Michal zařval smíchy, když zjistil, že mám v diáři přesné datum i hodinu, kdy Titanic narazil do ledovce a kdy se nad ním slehla hladina. Díky tomu, že už osmnáctým rokem vydávám kalendář slavných osobností, s někým se třeba potkám a hned hlásím: 'Jo, vím o tobě, příští rok budeš mít kulatiny!'"
