André Rieu: Chtěl bych vystupovat na Měsíci

Sám sebe označuje za snílka, který se snaží být tu a tam realistický. Nikdy se nevzdává, dokud nezjistí, že to nejde, a hudbu dělá výhradně srdcem. Co by si světoznámý houslista André Rieu (68) v životě ještě rád splnil? Kdo je jeho velkým vzorem? A jak ho změnila životní krize, jíž si před pár lety prošel? To SEDMIČCE prozradil v exkluzivním rozhovoru, který poskytl z Maastrichtu, kde spolu s manželkou Marjorií (67) žije na zámku z 15. století.

Přezdívá se vám »král valčíků«, protože se specializujete na skladby Johanna Strausse mladšího. Co na to říkáte?
Samozřejmě mě to velmi těší, že mě takhle lidé nazývají, ale ve skutečnosti byl jenom jeden »král valčíků«, a to Johann Strauss. To on složil všechny ty krásné melodie a já jsem opravdu poctěn a šťastný, že je můžu tolika lidem zprostředkovat, a udělat jim tak radost.

Dokážete přiblížit klasickou hudbu i mladším divákům. Jak je možné, že se vám to tak daří?
To tajemství spočívá v kombinaci hned několika věcí: tvrdě pracuji, nikdy se nevzdávám svých snů a snažím se být pozitivní a šťastný. Hraji celým svým srdcem, stejně jako všichni členové mého orchestru. Dokážeme předat naše vnitřní pocity publiku. Jsou jedinečné. Vše, co vidíte a slyšíte, je skutečné, nic nepředstíráme. Pokud vidím, že je publikum šťastné, jsem také šťastný, což je jedno z největších tajemství mého úspěchu. Moje koncerty jsou spojeny s emocemi a s výběrem programu. Hraji hudbu Strausse, Verdiho, Pucciniho, ale i Michaela Jacksona, Leonarda Cohena, Andrewa Lloyda Webbera nebo skupiny ABBA. Hrajeme od La traviaty až po Mambo No. 5, od Modrého Dunaje až po Ai Se Eu Te Pego. Pro mě neexistují v hudbě hranice. Pokud se melodie dotkne mého srdce, vím, že se dotkne i srdcí posluchačů.

Hrát na housle jste začal už v pěti letech. Chtělo se vám, nebo to bylo kvůli otci?
Abych byl upřímný, bylo to kvůli matce. Ano, vyrostl jsem v muzikantské rodině a stejně jako já všichni moji bratři a sestry hráli na nějaký hudební nástroj, který nám vybrala matka. Myslela si, že pro mě jsou nejvhodnější housle. A měla pravdu. Strašně moc jí dlužím! Kromě toho jsem také studoval hru na klavír, flétnu a hoboj.

Hrajete na housle, které sestavil Antonio Stradivari. Jak k tomu došlo? Případně můžete prozradit jejich cenu?
Ano, moje housle jsou jedny z posledních, které vyrobil. Pocházejí z roku 1732. A například jako většina malířů své dílo i podepsal a datoval. Velmi si jich cením. Koupil jsem je v aukci za ehm... hodně peněz. (smích)

Před lety jste si prošel krizí. Byl jste přepracovaný a musel jste odříct i nějaké koncerty. Změnilo to nějak váš život?
Ano, to je pravda. Naučil jsem se říkat "NE!". A také teď žiji mnohem zdravěji. Najal jsem si osobního trenéra, se kterým třikrát týdně cvičím. Věnuji mnohem větší pozornost jídlu, snažím se žít teď a tady a zkouším motivovat i členy svého orchestru, aby žili zdravě. A funguje to! Někteří z nich běhají maratony, jiní organizují lekce zumby, třeba když jsme byli na turné v Brazílii. Je to zkrátka návykové.

Je místo, kde jste s orchestrem ještě neúčinkoval a chtěl byste?
Sním o tom, že se stanu prvním umělcem na světě, který bude vystupovat na Měsíci. Také jsem chtěl koncertovat na severním pólu, ale ukázalo se to jako nemožné. Teď jsem se tedy začal soustředit na Měsíc. Pokud by se mi to splnilo, budu vědět, že nejsou žádné hranice. A to je skvělé! Už jsem o tom mluvil s Richardem Bransonem (miliardář, který plánuje dělat lety do vesmíru, pozn. red.). Jestliže tam otevře svůj hotel, budu první umělec, který tam bude vystupovat.

Celý rozhovor s Andrém Rieuem najdete v nové SEDMIČCE!