Adam a Vladimír Mišíkovi: Promiň, tati!

Na začátku osmdesátých let se na pražských zdech objevoval nápis: "Nechte zpívat Mišíka!" Vladimír měl tehdy zákaz koncertovat, jeho syn Adam ještě nebyl na světě. Loni získal "mladej Mišík" Slavíka za objev roku, hraje v seriálech i filmech. Otec z něj přitom chtěl mít fotbalistu FC Chelsea. Příští rok se Adam chystá do Ameriky. Prorazí v Hollywoodu?

Předhazují lidé Adamovi, že to má díky vám snazší?
Vladimír: "Samozřejmě že si vyslechl, že mu fotr zacáloval desku, tomu se člověk v téhle zemi nevyhne."
Adam: "Na to se můžu akorát vykašlat."
Vladimír: "Tady si každý myslí, bůhvíjak si stárnoucí rockeři nežijí. Netvrdím, že si nevydělám na živobytí, ale na žádné velké zbohatnutí to tedy není. Rozhodně nemáme vily a nejezdíme v mercedesech. I když já se momentálně mercedesem vlastně vozím, protože si ho koupil náš kytarista Petr Pokorný. A musím uznat, že je to pohodlné auto."
Adam: "Tohle já neřeším, protože ještě nemám řidičák."
Vladimír: "To já přece taky ne! U nás má řidičák akorát naše maminka."

Jak šel Adamovi fotbal, který hrál jako malý kluk, kdy začal projevovat hudební sklony nebo jak těžké je rebelovat v rodině zasloužilého rockera, se dočtete v dvojrozhovoru s otcem a synem v novém čísle týdeníku INSTINKT.