Zajímavosti o křenu a jeho využití nejen v kuchyni

Křen (Armoracia rusticana) je vytrvalá rostlina z čeledi brukvovitých, která si po staletí udržuje své pevné místo v evropské kuchyni i lidovém léčitelství. Jeho charakteristická palčivost a intenzivní chuť z něj činí nenahraditelnou ingredienci mnoha tradičních pokrmů, zatímco jeho léčivé vlastnosti jsou oceňovány již od starověku.

Křen pochází původně z jihovýchodní Evropy a západní Asie, konkrétně z oblastí kolem Kaspického moře, Černého moře a východního Středomoří. Divoce roste ve vlhkých oblastech, podél potoků a na vlhkých loukách. Již staří Egypťané znali křen a používali ho před více než 3 000 lety. Řekové v antice využívali křen jako léčivou rostlinu, především pro jeho stimulační účinky. A Římané rozšířili pěstování křenu po celé své říši a používali ho jak v kuchyni, tak v medicíně

V českých zemích má křen dlouhou tradici, která sahá minimálně do 13. století. Byl součástí selských zahrad a používal se při konzervaci masa. Křenová omáčka se stala tradiční přílohou k vařenému hovězímu masu. Také v Německu a střední Evropě se stal neodmyslitelnou součástí kuchyně. Mniši v klášterech pěstovali křen v bylinkových zahradách pro jeho léčivé účinky. Ve středověku byl křen považován za lidový lék proti různým nemocem.

Využití v kuchyni

Nejintenzivnější chuť a aroma má čerstvě nastrouhaný křen. Pro zmírnění pálivosti se do něj přidává ocet, citronová šťáva nebo smetana. Hodí se jak k nastrouhaným jablkům s cukrem, tak vařeným rybám, šunce, klobásám či do polévek, kterým dodá pikantnost. V současné kuchyni se křen používá v marinádách pro maso a ryby, dipech a pomazánkách, dresincích na saláty nebo v sushi jako náhrada wasabi.

Čerstvý křen vydrží v lednici zabalený v igelitu 2-3 týdny. Nastrouhaný křen s octem vydrží v uzavřené nádobě několik měsíců. Můžete ho také zamrazit, a to na kousky, které po vyjmutí z mrazáku můžete podle potřeby strouhat.

Léčivé účinky

Křen je skutečnou superpotravinou s množstvím zdraví prospěšných látek, jako je vitamin C, jenž podporuje imunitu, vápník, draslík, hořčík, fosfor, železo, zinek, esenciální oleje a enzymy. Křen obsahuje allylisothiokyanát, který má silné antibakteriální účinky a pomáhá v boji proti infekcím dýchacích cest. Je také účinný proti bakteriím E. coli, Staphylococcus a dalším.

Pomáhá dobrému trávení, podporuje chuť k jídlu a pomáhá při nadýmání a zažívacích potížích. Navíc podporuje funkci jater a ledvin a má močopudné účinky, pomáhá tedy při odvodnění těla.

Sezona v plném proudu

Křen se sklízí na podzim (říjen-listopad) po prvních mrazech, kořeny jsou pak nejchutnější a nejpálivější. Část kořenů lze ponechat v zemi přes zimu. Ale pozor, má tendenci se rychle rozrůstat, proto je vhodné ho pěstovat v ohraničeném prostoru nebo v nádobách, aby se nestal invazivním.

Použití v tradičním lidovém léčitelství:

• Obklady z křenu na bolavá místa při revmatismu

• Křenový sirup s medem proti kašli

• Křenová tinktura k posílení organismu

• Křenový čaj při nachlazení

Zajímavosti o křenu

· Na rozdíl od chilli papriček není pálivost křenu způsobena capsaicinem, ale allylisothiokyanátem, který dráždí nosní dutiny více než jazyk.

· Až 95 % wasabi podávaného v restauracích je ve skutečnosti obarvený křen s hořčicí.

· V židovské tradici je křen (chrain) součástí sederového talíře při Pesachu jako symbol hořkosti otroctví.