Úspěchy moderní medicíny: které nemoci lidstvo porazilo?

Historie lidstva je úzce spjata s bojem proti infekčním nemocem, jež v minulosti způsobovaly ničivé pandemie a stály miliony lidských životů. Díky pokroku v medicíně, rozvoji očkování a zlepšení hygienických podmínek se však podařilo některé z těchto nemocí zcela vymýtit. Které patří mezi nejvýznamnější úspěchy moderní medicíny?
Pravé neštovice (variola)
Pravé neštovice patří mezi nejzávažnější nemoci, které se podařilo zcela vymýtit. Toto vysoce nakažlivé onemocnění, způsobené virem varioly, se projevovalo horečkou, bolestí hlavy, únavou a charakteristickou vyrážkou, jež se měnila v hnisavé puchýře. Nemoc měla vysokou úmrtnost a přeživší často zůstávali s trvalými následky, jako byly jizvy nebo slepota. V minulosti se pravé neštovice vyskytovaly po celém světě a způsobovaly ničivé pandemie. Například v 18. století si vyžádaly miliony obětí v Evropě i Americe. Zásadní průlom v boji proti této nemoci přinesl objev očkování Edwardem Jennerem v roce 1796. Díky rozsáhlým očkovacím kampaním Světové zdravotnické organizace byly pravé neštovice v roce 1980 oficiálně prohlášeny za vymýcené.
Rinderpest (mor skotu)
Přestože rinderpest nepostihuje lidi, její vymýcení mělo zásadní dopad na zemědělství a ekonomiku. Tento virový mor sužoval dobytek, způsoboval horečku, krvácení a úmrtnost až 90 %. Epizootie (náhlé a rozsáhlé šíření infekční nemoci mezi zvířaty, podobně jako epidemie u lidí, pozn. red.) rinderpestu vedly k velkým hladomorům, zejména v Africe. Díky rozsáhlým očkovacím programům a přísné regulaci pohybu skotu byla nemoc v roce 2011 oficiálně prohlášena za vymýcenou. Stala se tak druhou chorobou po pravých neštovicích, která byla zcela odstraněna.
Mor (dýmějový a plicní)
Mor, známý také jako černá smrt, patří mezi nejničivější pandemie v historii. Nemoc způsobuje bakterie Yersinia pestis, kterou přenášejí blechy žijící na krysách. Projevuje se vysokou horečkou, bolestivým zduřením lymfatických uzlin (dýmějem) a často rychlým úmrtím. Nejznámější morová pandemie ve 14. století zabila odhadem 25-50 % evropské populace. Lidé si příčiny epidemie vysvětlovali vírou, astrologií nebo obviňováním různých skupin obyvatel. Následkem pandemií docházelo k hospodářským krizím, úbytku pracovní síly a také k zásadním společenským změnám, zároveň však vzrostl důraz na hygienu a zdravotní opatření. I když mor nebyl zcela vymýcen, díky pokroku v medicíně a dostupnosti antibiotik je dnes vzácný a léčitelný.
Dětská obrna (poliomyelitida)
Dětská obrna je virové onemocnění postihující nervový systém, které může způsobit trvalou paralýzu nebo vést k úmrtí. Virus se šíří kontaminovanou vodou a potravinami a nejčastěji zasahuje děti, což vedlo k jeho pojmenování. Ve 20. století vyvolala dětská obrna rozsáhlé epidemie, zejména v Severní Americe a Evropě. Významný zlom přinesl vývoj vakcín Jonase Salka a Alberta Sabina, které umožnily masové očkovací kampaně. Díky nim byla nemoc v mnoha částech světa eliminována. Přestože je dnes dětská obrna ve většině zemí vymýcena, v některých oblastech, jako jsou Afghánistán a Pákistán, stále přetrvává.