Myslivost není jen o lovu zvěře

Myslivost zdaleka nespočívá jen v lovu. Jde o činnost spojenou s péčí o lesní zvěř, její ochranou a zároveň s udržováním ekologické rovnováhy v přírodě. V České republice má tento obor dlouhou tradici a je pevně zakotven v kulturním dědictví.

Myslivost zahrnuje široké spektrum činností. Mezi hlavní úkoly patří péče o zvěř - myslivci zajišťují dostatek potravy, zejména v zimních měsících, kdy je její přirozený přísun omezen. K tomu slouží například krmelce a zásypová místa. Zároveň chrání zvěř před predátory, nemocemi a pytláctvím, monitorují její zdravotní stav a početnost populací. Regulace stavů zvěře je zásadní, aby odpovídaly kapacitě prostředí a neohrožovaly lesní ekosystém. Přemnožená zvěř, například srnčí nebo divoká prasata, může způsobit značné škody na lesních porostech i polích. V neposlední řadě se myslivost věnuje péči o životní prostředí - zahrnuje výsadbu remízků, údržbu mokřadů a dalších biotopů. Samozřejmostí je také úzká spolupráce s lesníky.

Kdo se může stát myslivcem?

Myslivcem se může stát každý, kdo splní následující podmínky: uchazeč musí být starší 18 let a mít odpovídající zdravotní stav, který umožňuje bezpečné používání zbraní. Zájemce o myslivost musí absolvovat myslivecký kurz, jenž zahrnuje teoretickou a praktickou část. Kurz pokrývá oblasti, jako jsou biologie zvěře, myslivecká legislativa, základy střelby a péče o zvěř. Po absolvování kurzu uchazeč skládá zkoušku z myslivosti, prověřující jeho znalosti a schopnosti. Po úspěšném složení zkoušky získá lovecký lístek, který je nezbytný pro výkon myslivosti. Pro lov musí myslivec vlastnit zbrojní průkaz. Ten umožňuje legální držení lovecké zbraně.

Jak se starají o les a zvěř?

Myslivci zajišťují, aby zvěř měla dostatek potravy a vhodné prostředí k životu. V zimě ji přikrmují, v létě dbají na ochranu mláďat a regulují stavy predátorů. Lesníci se starají o obnovu lesa, výsadbu stromů a ochranu mladých porostů před okusem nebo dalšími škodami způsobenými zvěří.

Kdo co dělá?

Myslivec

Osoba, která se věnuje péči o zvěř, jejímu lovu a ochraně. Může být členem mysliveckého sdružení nebo vykonávat myslivost v rámci pronajaté honitby.

Hajný

Zaměstnanec správy lesa, který má na starosti konkrétní úsek lesa. Do jeho povinností patří ochrana lesních porostů, dohled na těžbu dřeva, výsadbu stromů a spolupráce s myslivci.

Správce revíru

Zodpovídá za hospodaření v honitbě. Řídí myslivce a plánuje péči o zvěř a její lov v rámci daného území. Správce revíru bývá obvykle zkušený myslivec s rozsáhlými znalostmi
a praxí.

Lesník

Hlavním úkolem lesníků je péče o les jako celek. Stará se o výsadbu nových stromů, ochranu lesních porostů před škůdci, kůrovcem nebo nepříznivými vlivy počasí. Plánuje těžbu dřeva tak, aby byla udržitelná a šetrná k přírodě. Dále se stará o údržbu lesních cest a vodních zdrojů v lese. Lesník by měl mít odborné vzdělání, které lze získat na lesnických školách nebo vysokých školách zaměřených na lesnictví a přírodní zdroje.

Co je to honitba?

Honitba zahrnuje jeden nebo více pozemků, které mohou být ve vlastnictví různých osob. Na těchto pozemcích je možné provozovat myslivost, zatímco pozemky, kde je myslivost zakázána, se označují jako nehonební. Velikost honitby je zákonem limitována - minimální výměra činí 500 ha, u obor je to nejméně 50 ha.

Honitby se dělí na dva základní typy:

Vlastní honitby - pozemky, které jsou ve vlastnictví jedné osoby a tato osoba na nich vykonává právo myslivosti. Tento typ honiteb vznikl po roce 1848 díky císařskému patentu Františka Josefa I., který spojoval právo myslivosti s vlastnictvím půdy. Po roce 1962 však došlo k oddělení myslivosti od vlastnictví půdy a honitby byly spravovány státními subjekty, jako byly státní lesy či JZD. V roce 1992 se však model vlastních honiteb znovu obnovil.

Společenstevní honitby - vznikají dohodou více vlastníků, kteří se sdružují do takzvaných honebních společenstev. Společenstvo musí být uznáno příslušnými orgány státní správy myslivosti. Tento typ honitby je typický pro území, kde se nachází mnoho malých pozemků s různými vlastníky. Loveckou akci může pořádat držitel honitby. Tím je zpravidla vlastník pozemku (v případě vlastní honitby) nebo honební společenstvo (v případě společenstevní honitby).

Každý hon musí být schválen orgány státní správy myslivosti, konkrétně státní správou lesů, myslivosti a rybářství. Tyto úřady dohlížejí na dodržování zákona o myslivosti (zákon č. 449/2001 Sb.) a povolují vznik honiteb. Organizátor honu musí zajistit, aby byla akce vedena v souladu s mysliveckou etikou, a musí dodržovat bezpečnostní opatření pro zajištění ochrany účastníků i okolního obyvatelstva. Lovecké akce, které probíhají v rámci honitby, musejí být zároveň plánovány tak, aby zohledňovaly péči o zvěř a její ochranu.

Kdo se může zúčastnit honu?

Účastnit honu se mohou pouze osoby, které vlastní platný lovecký lístek a splňují podmínky stanovené zákonem (například složení mysliveckých zkoušek) a jsou držitelé zbrojního průkazu. Na některé hony mohou dorazit i pozvaní hosté - osoby, jež nejsou myslivci, avšak jejich činnost je omezena na pomoc při organizaci (např. nahánění zvěře). Tito hosté musejí být poučeni o bezpečnostních pravidlech.