Zpověď Zdeňka Macury: Pravda o »únosu« Ivety Bartošové – 6. díl

Závěrečný díl rozhovoru se Zdeňkem Macurou (39) přináší ucelený pohled na nedávné události kolem zpěvačky Ivety Bartošové (47). Prozatím jsme informovali o tom, jak celá kauza kolem údajného únosu vznikla (zde), co se odehrálo v Itálii (zde), jak vznikla fotka na pláži (zde); ve čtvrtém díle týdeník SEDMIČKA přinesl svědectví o tom, jak došlo k předání Ivety lidem z okruhu Domenica Martucciho (zde), a pátý díl se týkal domácího násilí (zde).

Takže by vás nepřekvapilo, kdyby vás Iveta znovu kontaktovala?
Vůbec ne. Ale to nemusí kontaktovat zrovna mě, ale kohokoliv jiného. Všichni z jejího okolí by měli být připraveni na to, že se jim ozve. I když teď to bude třeba nějakou dobu působit, že se nic neděje, a bude to vypadat dobře.

Svěřila se vám třeba s tím, že panu Rychtářovi řekla, aby odešel?
Jo, ale ona mu třeba řekne, aby odešel, a on z pozice svého dominantního postavení řekne, že nikam nepůjde, že se tam už dva roky stará o dům. Tak zavolá policii, která přijede, vyslechne ji v jeho přítomnosti, ale ona se bojí proti němu v jeho přítomnosti cokoli říct a tím to celé skončí.

Nebylo to, že jste Ivetu předal Martucciho lidem způsobeno tím, že by vám došly peníze?
Ne, vůbec ne, to bylo Ivety rozhodnutí a já jsem ho respektoval.

Máte představu, na kolik vás celé to italské dobrodružství vyšlo?
Patnáct dvacet tisíc. Všechno jsem to platil kartou.

Říkal jste, že Iveta potřebuje permanentní přísun alkoholu, dá se určit, jaká je bezpečná dávka, při které je schopná normálně fungovat?
Nakonec jsem dospěl ke zjištění, že daleko nejlepší by bylo koupit alkoholtester. Ona totiž může mít subjektivní pocit, že chce alkohol, ale podle testeru by se dalo říct: "Teď máš v krvi tolik a tolik promile, takže to tam máš a další nepotřebuješ." Pokud má totiž nekontrolovaný přístup k alkoholu, tak to neodhadne a je pak taková malátná, jako to bylo třeba na té pláži.

Kolik toho za ten den Iveta vypije?
Je to tak něco kolem půl lahve tvrdého alkoholu. Někdy víc, někdy míň, záleží na tom, jak se cítí. Ona sice může vypadat malátně nebo mimo, ale mozek a jeho rozhodovací a řídicí funkce jsou zachované a v těch hlavních věcech funguje. Zda někomu zavolat, nezavolat, kam jet a tak. Zase uvedu příklad. Já, který jsem byl při smyslech a nepil nic, tak jsem nepoznal, že nejsou dobře dovřené dveře. Ona si toho ale všimla a upozornila mě na to tím, že řekla: "Dveře."

Bylo to vaše první setkání s alkoholikem?
Musím se přiznat, že tomu tématu zatím moc nerozumím. U mě v baráku je také jedna žena, která mi občas zavolá, abych ji dotáhl domů, a chová se pak podobně malátně jako Iveta. Takže jsem se s tím setkal a nelekal jsem se toho.

Myslíte si, že je Iveta blázen?
Myslím si, že je to nesmysl. Ženy, které pijí, to dělají proto, že okolní svět jim přijde nepřátelský a snaží se z něj uniknout. Iveta v takovém prostředí žije už deset let a alkoholem se z něj snaží uniknout. Občas se jí sice někdo snaží pomoct tím, že s ní žije, ale pak bychom museli říct, že ten dotyčný je blázen taky.

Řekla vám, proč pije?
Řekla mi, že ty důvody jsou dva. Média a Pepa. Myslím si, že by Iveta dokázala alkohol vynechat, kdyby ucítila spokojenost, kterou si přeje.

Nebojíte se, že by na vás mohla Iveta podat trestní oznámení za únos tak, jako to udělala v případě Romana Třísky v devadesátých letech?
Tak to doufám, že se nestane.